Jsou vítězství, která jsou hanbou...

Jsou vítězství, která jsou hanbou...

Anotace: Komentáře prosím.. ;)

Jsou vítězství, která jsou hanbou… Mám pocit, že tahle kompozice mým vítězstvím rozhodně nebude, protože absolutně netuším, co psát. Mohla bych se teď sice připojit k internetu a využít nápady někoho jiného, nebo poprosit mamku, aby vymyslela něco za mě, ale nebyla by případná jednička ze slohovky spíš hanbou než vítězstvím?
A co to vlastně je vítězství? Určitě je to výhra nad ostatními, prvenství, při kterém se člověk cítí tak výjimečný. Do kategorie vítězství spadá podle mě i úspěšné zdolání překážek, které nám život přinese, například smrt blízkého člověka, se kterou je nutné se vyrovnat. A snad tím nejsladším vítězstvím je překonání sama sebe. Já jsem takovou opojnou výhru zažila na letošním tábornickém kurzu. I
Přes svoji téměř panickou hrůzu z výšek jsem slanila stejně vysokou skálu jako ostatní. Můj „výkon“ dozajista nebyl tak elegantní, jako sebejisté slanění mých spolužáků, ale i přesto jsem zvítězila. Překonala jsem strach z výšek, překonala jsem sama sebe… A když jsem se opět nohama dotkla pevné země, byla jsem na sebe pyšná jako ještě nikdy. Domnívám se, že vítězem ale může být i ten, který sice nestojí na stupních vítězů, ale do boje o medaile investoval všechny své síly.
Jsou ale i vítězství, která jsou hanbou, činem, za který bychom se měli spíš stydět, než se jím chlubit. Podle mého názoru bychom se měli stydět za takové vítězství, kterého dosáhneme nečestným způsobem. Podvodem , bezohledností, nebo bojem za každou cenu. Třeba taková jednička z opsané písemky. Ta má přece úplně jinou chuť než tvrdě vydřená výborná, nebo ne? Podle mého je srovnání „čestné“ jedničky s „opsanou“ jako porovnání pravé belgické čokolády vedle levné kakaové náhražky. Navenek možná vypadají obě stejně, ale uvnitř…?
Myslíte si, že hanbou je i vítězství dosažené bojem za špatné cíle? Já se domnívám, že ano. Vždyť bojovat za špatné cíle je jako hasit oheň, který jsme sami založili…
Když tu teď tak sedím a píšu závěr práce, říkám si, že ať dostanu ze slohovky jedničku nebo pětku, stejně vyhraju. Vždyť jsem do boje „o medaile“ vložila všechny své síly.
Autor colorka, 14.02.2007
Přečteno 688x
Tipy 3
Poslední tipující: Mitzi
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

krása...hltala jsem každý slovo :o)

26.06.2007 07:17:00 | boruvka175

Bezvadný, moc se mi to líbilo, hlavně to přirovnání k čokoládě a k ohni.
PS: Do jaké kvarty chodíš?

02.05.2007 10:16:00 | Nimloth

Hluboké myšlenky, až se mi z toho hlava točí...

29.04.2007 14:14:00 | Bíša

Pěkné...hodně přemýšlivé...to se mi na tvém psaní líbí má to v sobě myšlenku, která se nerozplyne hned vteřinu po přečtení

28.02.2007 18:16:00 | arya

Hezká úvaha. Vždycky si rád přečtu něco, co má hlavu a patu a navíc je v tom i nějaká ta hlubší myšlenka

S požehnáním

17.02.2007 15:17:00 | Hippy

Děkuju... :)

15.02.2007 17:25:00 | colorka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí