Individualita, volba a závislost na technologiích

Anotace: Krátký optimistický pohled na to, co nám technologie přináší, jako reakce na úvahu “Lenost, prokrastinace, závislost na technologiích” od laiknadruhou.

Technologie podstatně mění náš život k lepšímu. Pokročilá automatizace výroby nepřipravuje lidi o práci, ale námahu. Ještě nedávno byla jediným okamžikem mimo pracovní dobu nedělní mše v kostele, zatímco nyní si užíváme pět a více týdnů dovolené s volnými víkendy.

Žijeme v dostatečném přebytku, že si mladí místo práce na poli užívají volného času a věnují se studiu.

Již nemusíme sedět v tramvaji a počítat za oknem ubíhající lampy. Jsme v neustálém spojení s přáteli a celým světem! Knihu nemusíme držet v ruce, můžeme jít do práce či do školy pěšky a poslouchat ji v uších. Představa, že bez smartphonů by si začali cizí lidé v tramvajích a vlakových kupé povídat, k čemuž nám zlé smartphony nyní brání, je naivní.

Již nemusíme čekat, až v rádiu budou hrát naši oblíbenou píseň, můžeme si ji pustit kdykoliv chceme. Nejen, že máme volný čas. Nyní ho můžeme zaplnit tím, čím chceme.

Již nemusíme sledovat plané kecy moderátorů, kteří se snaží nafouknout délku pořadu. Čím dále častěji si můžeme vybírat jakým způsobem obsah konzumujeme. V počítačových hrách si můžeme vybrat, jak těžká má být, co dělat chceme a čemu se chceme vyhnout. Některé hry nabízí možnost ji projít bez boje. Čím dál více se klade důraz na právo konzumenta vybrat si vlastní cestu napříč obsahem, který zakoupil a ke kterému má právo přistupovat, jak on sám chce.

V přehršli obsahu internetu vidíme, jak obsah krystalizuje do své minimální formy. Můžeme vidět minutové video s receptem, které je opatřeno titulky, aby nebyl potřeba zvuk a shrnuje vše to, co by v televizním pořadu bylo pomalu, nudně a zbytečně okecáváno.

Díky internetu máme možnost vidět člověka, takového, jaký skutečně je, skrze obsah, který vytvořil a ne obsah, který mu byl nadělen shůry, ještě než se narodil.

Skrze volbu vyjadřujeme svoji individualitu a tříbíme svůj vkus. Nekonečným množstvím voleb, jež nám internet nabízí, vytváříme svou vlastní kulturu. Již nejsme součástí masy následující jednoho člověka v bedně, jsme občané otevřeného internetu a zároveň každý jednotlivec, národem.