Opravdový Kamarád

Anotace: Úvaha, myšlenkami stvořenými zkušenostmi skutečnosti. Hledej kamarády a rozuměj jim.

Já kamarádství považuji za hodně silné a specifické pouto a vím, že opravdového kamaráda jsem ještě nepoznal.
Jako definici, co je to kamarádství, bych řekl toto: „Kamarád je člověk se kterým si výborně rozumíš, udělal bys pro něho první i poslední, položil bys pro něho život, ale existuje důvod proč ho nemiluješ“
Ve většině případů je tím důvodem souhlasné pohlaví, nebo lépe, orientace.
Aby se vztah dvou lidí dal považovat za kamarádství musí existovat něco, co je vzájemně přirozeně odrazuje od silnějšího vztahu.
Opravdoví kamarádi si nikdy nebudou vzájemně nadávat ani si dělat naschvály. Budou vždy sdílet stejné názory a vzájemně se budou podporovat. Nikdy nebudou proti sobě. Kamarádství je i o důstojnosti a dobrých mravech.
Aby se lidé stali opravdovými kamarády, musí spolu něco prožít, něco silného, něco, co je spojí. A nestačí chodit do stejné školy, do stejné třídy. Nestačí vídat se každý den. Kamarádství není o spolu stráveném času, ale o síle prožitých zážitků.
Opravdové kamarády je velmi těžké, někdy až nemožné získat a někdo je nezíská nikdy.
***
K lidem se často chovám s jistou odtažitostí a nic nepřeháním. Vždy je dobré důvěřovat, v první řadě, a potom přemýšlet a nakonec prověřovat. Já vždycky věřím, ale sám se k věci mnohdy stavím odtažitě, dokud ji sám nepotvrdím. Je to lepší, člověk pak prožije méně zklamání a udělá méně unáhlených chyb, tím, že by se nárazově rozhodoval dle nepodložených zpráv. Je důležité být schopen věřit všemu, nejen tomu, čemu chceš a nevěřit naopak tomu, čemu nechceš, i když, vytrvalá víra v něco, zmůže zázraky.
A věřit každému, i tomu, jenž vždy pravdu neříká, pak ji jednou řekne, ty nebudeš věřit a všechno zkazíš. Znám spoustu lidí, kteří si střídavě vymýšlí a říkají pravdu. Zjistit pravdu je někdy těžké a často sám nevím, jak mám zrovna reagovat. Pravdu se dozvím až zpětně...
Kamarád je člověk kterému můžeš vždy důvěřovat, kterého by ani nikdy nenapadlo si něco vymyslet a neříct pravdu, i třeba, kdyby byla přijatelnější. To je o upřímnosti.
Když jsou lidé upřímní, tak rádi přijímají jakékoli zprávy, i ty špatné.
Záleží jim především o pravdivosti sdělení, ne na tom, jaký na ně bude mít dopad. Ani jim o to jít nemusí, když jsi upřímný, přijmeš všechno. Ale dnešní svět není dokonalý, ani nemůže být, a tak je to především o toleranci.
O tom, pochopit druhé a tolerovat jejich nedostatky. A když náhodou přestanou být upřímní, vymýšlejí si a lžou, tak se snaž se vžít do jejich pozice, snaž se představit si, jak bys reagoval ty, kdyby se Ti stalo to co jim. Vžij se do nich bez svých předsudků a snaž se je pochopit, jde to.
Předsudky má každý. Záleží jen na Tobě, jestli se jich zbaví.
Každý se může zbavit předsudků, ale potřebuje k tomu mít pádný důvod, nejčastěji jiného člověka, kterého má rád, a který stojí za to, se změnit.
Změnit se kvůli jinému člověku není špatné, ale zároveň se to nesmí přehánět. Může se Ti totiž stát, že poznáš lidi s opačnými názory, pak bys nevěděl, co si myslet, čemu věřit, s čím souhlasit, jaký mít názor. V tom případě se však musíš obrátit do sebe a utvořit si názor vlastní, jedině to je řešením.
***
Lež.
Lhát znamená neříkat pravdu.
Ne, lhát znamená úmyslně říkat opak pravdy za účelem prospěchu pro sebe.
A to je velký rozdíl. Není opravdová lež to, když neřekneš pravdu a neprospěje to tobě, ale pro okolí je to schůdnější. To je konec upřímnosti, ne lež.
***
A proto žij život takový, jaký je a nic nepřeháněj, ať máš vždycky možnost se vrátit, když uděláš chybu.
A nikdy nezapomeň, že i v životě může existovat „backspace“ abys mohl smazat překlep. Odpuštění...