Cesty

Cesty

Anotace: Nesnáším spěch a miluji cesty.. =)

Víte co miluji? Miluji cesty. Cesty kamkoliv - nejlepší jsou, když jsou hodně dlouhé. Často mi totiž připadá, že život utíká neuvěřitelnou rychlostí a my, lidé, se s ním snažíme bojovat. Často se stane, že nestíháme. Neustále se za něčím honíme, ale na to, co máme rádi, nám čas nezbývá. Zapomínáme na svou rodinu a také sami na sebe. Já si to uvědomuji čím dál častěji. Trápí mne to a občas se přistihnu, že pořád pár věcí odkládám: zítra půjdu do knihovny, zítra se budu věnovat mému psovi.. Málokdy se stane, že mám úplně volný víkend bez honění a neustálého plánování. Ale když cestuji, třeba do mých rodných Karlových Varů, tak mám najednou čtyři hodiny úplně volné, kdy si můžu dělat co chci. Ano, nemůžu si třeba malovat, ale dokážu skloubit čtení, psaní, poslouchání hudby a povídání si s rodinou téměř dohromady. A to je něco úžasného. Pokaždé cítím vůni volnosti, vůni bezstarostnosti, vůni dobrodružství. Jsou to krásné okamžiky a ještě krásnější jsou, když kolem ubíhá nádherná příroda. Ty divy přírody jsou velmi inspirující a moje fantazie je na pochodu. V tu chvíli srším nápady. Prostě to zbožňuji a troufnu si říct, že dokud budu živa, budu mít cesty ráda. A to nejen do ciziny, ale hlavně ty životem.
Autor Gabika, 03.03.2007
Přečteno 311x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Pěkné, uvědomil jsem si, že bych se také mohl zamyslet nad tím, na co vlastně myslím, třeba cestou autobusem do školy...zkusím to hned zítra:)

05.03.2007 21:08:00 | Skaja

Zase pěkný, Gabi!
Měl jsem vždycky podobné pocity... a přetrvávají. Dřív jsem jezdil hodně vlakem (rekord byl během tří týdnů téměř 2500 km, ale to už bylo docela dost:-)) miloval nádraží,... ale dnes to jde i tady z kopce, tratě se rovnají, takže některé nádherné úseky se budou brzy projíždět černočerným tunelem místo meandrování mezi horami a řekou, a vlaky, kde člověk nemůže ani vystrčit hlavu z okna jsou nanic!!!! Tak je mi z toho smutno...
Mám jeden sen, vybrat si někde na nádraží nějakej nákladní vlak, nasednout a nechat se odvízt někam, ani nevědět kam... další z mých nesplněných snů...
Dnes cestuju většinou autem, ale když jedu sám a extra nespěchám, vybírám si samý vedlejší silnice až silničky a pak se kochám.. někdy musím zastavit a vylízt z auta ven, dýchat a opájet se krásou okolo.. kolikrát se musím přinutit, abych pokračoval v cestě.
To bylo na román... :-))
Víš co, závidím ti tvých suprových 13, ještě si můžeš všechny své sny splnit...
Ti držím palce!

05.03.2007 12:52:00 | La Suneteto

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí