Návštěvnost
Žijete jakoby?
Žijete jakoby?
Anotace: Vycpávkové slovo jakoby se nám nějak rozšířilo... Taky ho často používáte? Nebo vás už tahá za uši?
Otevřela jsem náhodně knihu, vybrala odstavec, který se mnou rezonuje a přepsala ho do slov, která slýchám stále častěji (napsané to vypadá děsně, co.. :). Bohužel už jsem infikovaná i já. Nebo jsem vždy byla a teď si to více uvědomuji. Zmiňoval to MUDr. Lebenhart ve své knize, že k němu chodí do ordinace stále více lidí (především mladších), kteří stále říkají jakoby. Píše k tomu, že ti lidí i žijí jakoby. Že nežijí doopravdy, naplno, ale jenom jako.
Začala jsem si toho všímat ve svém okolí. A to jsem ale neměla dělat. Někdo mluví a já, matikář, mu počítám, kolikrát slůvko jako nebo jakoby ve svém proslovu řekl. A čísla jsou to tedy dosti vysoká. A já štvu sama sebe, že mám čím dál více citlivější radary. A vede mě to k zamyšlení. Proč tak často používáme vycpávková a parazitní slova?
Test jsem udělala sama na sobě. Mluvila jsem s kamarádkou o tom, jak někteří (a není jich málo) často používají právě tato "jako" slova a během hovoru se přistihla, jak mi také lezou do hlavy a pusou vylézají ven. V tu chvíli jsem se zastavila a snažila se je neříct. A efekt? Zpomalila jsem a začala mluvit méně a více vědomě.
A tak mě napadá, jestli to není v tom. Jestli opravdu nežijeme jen "jakoby", protože nežijeme vědomě. Vše děláme tak nějak automaticky, úplně stejně jako automaticky ze sebe chrlíme tuny slov, nad kterými často ani pořádně nepřemýšlíme. Varianta druhá - žijeme čím dál více v on-line světě a proto také jen jakoby. Myslím, že to bude kombinace obojího...
Mám vzkaz od Sokrata:
Staří Řekové věděli, že si Sokrates velmi váží znalostí. Jednoho dne ho potkal jeden známý a povídá: "Jestlipak víš, Sokrate, co jsem se zrovna dozvěděl o tvém příteli?"
"Počkej chvilku," odpověděl Sokrates. "Než mi cokoliv řekneš, rád bych tě podrobil zkoušce. Říká se jí zkouška tří sít."
"Tří sít?"
"Přesně tak," pokračoval Sokrates. "Než mi začneš vyprávět o mém příteli, možná bude dobré na chvilku zkusit prosít to, co mi řekneš. První síto se jmenuje PRAVDA. Máš naprostou jistotu, že to, co mi chceš říct, je pravda?
"Ne," odpověděl ten člověk, "vlastně jsem to jenom slyšel a..."
"Dobře," řekl Sokrates. "Takže ty opravdu nevíš, jestli je to pravda nebo není. Teď vyzkoušejme druhé síto, síto se jmenuje DOBRO. Chceš mi o mém příteli říci něco dobrého?"
"Ne, naopak..."
"Takže," pokračoval Sokrates, "chceš mi o něm říct něco špatného a nejsi si jist, jestli je to pravda. Ale pořád ještě můžeš zkouškou projít, protože zbývá ještě jedno síto. Jmenuje se UŽITEČNOST. Je mi to, co mi chceš o mém příteli říct užitečné?"
"Ne, moc ne."
"Dobrá," uzavřel Sokrates, "to co mi chceš říct není ani pravdivé, ani dobré, dokonce ani užitečné, tak proč bys mi to měl vyprávět?"
Tak co, kolik toho jakoby zbytečně namluvíte? Já zatím ještě stále dost. Záleží na okolnostech. Ale především na mně samotné. Protože vždy je to jen o nás. O našem rozhodnutí. Zpomalit. Mluvit vědomě a ve chvíli, kdy je to potřeba. Vynechat jakoby a žít doopravdy ;)
P.S. Doufám, že sdílím pravdivé, dobré a užitečné (nebo alespoň jedno z toho ;)
Komentáře (15)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskAno, vycpávková slova... před lety jsem se účastnil coby zastupující faktor třídní schůzky a paní třídní učitelka kladla rodičům na srdce, aby TEDA JAKO dávali pozor na děti, protože TEDA JAKO mají malou slovní zásobu a v důsledku toho TEDA JAKO nedovedou vyjádřit souvisle myšlenku slovy, což je TEDA JAKO docela problém (a v podobném duchu to vydržela dobrých dvacet minut).
Asi nejznámějšími vycpávkovými slovy se projevuje choroba zvaná "volitis chronica", čili titulování protějšku slovy "ty vole" (počítám do toho i paskvily typu "tyjo", "ty vago"), která jsou (patrně v rámci rovnosti genderu) doplňována oslovením "ty krávo" (oba typy výrazů jsou používány nezávisle na pohlaví diskutujících - byl jsem svědkem toho, že pán tituloval ženu "ty vole" a ona jeho slovy "ty krávo", což mi přijde rozkošně perverzní). V psaných textech se ta slova nevyskytují, ale důvod netkví v tom, že by snad dotyční či dotyčné od jejich užívání upustili, ale v tom, že by se protáhla délku textu a mohlo by je eventuálně rozbolet zápěstí.
Velmi oblíbenou se v poslední době stává také jakási "akustická konstanta" - "ééééé", jejíž délka a umístění v proslovu (dojde - li k němu vůbec) různým způsobem kolísají a paradoxně nutí naslouchajícího sledovat řečníkovu mimiku ve smyslu, zda neprovádí defekaci, případně nemá ve tváři "výraz nejvyššího úžasu", což je způsob, jakým obvykle umělci decentně popisují fakt, že se obsah řečníkovy nádoby moudrosti podezřele blíží k nule.
Vypadá to na první pohled směšně, ale když si člověk uvědomí, že řada lidí užívajících bezmyšlenkovitě výrazy na podobné bázi má jakýsi mentální blok použít v jistých situacích slova "dobrý den", už to tak veselé není.
Ale to všechno je celkem legrační ve srovnání s tím, když někoho potkáte a dotyčný či dotyčná se vás začne ptát, jak se máte a... (a začne se ptát na věci, do kterých mu / jí opravdu, ale opravdu nic není). Pokud položíte otázku, proč že se to vlastně ptá, odpoví vám slovy, za která bych bez rozpaků udílel cenu páru facek: "Jen tak..."
12.02.2020 12:00:30 | paulmatthiole
Mockrát děkuji za komentář, krásně jsem si početla a mohu jen souhlasit. A díky za to "ty vole" - vím totiž, že mi to taky občas ujíždí, takže mi jste skvělým zrcadlem ;-). Dělám si teď kurz dalšího vzdělávání a mezi účastníky si čárkujeme parazitní slova a je to teda síla. Občas čárkujeme i našemu lektorovi, který by měl jít vzorem :-D.
14.02.2020 07:45:25 | le-na
Jeden z kantorů, jehož jsem uznával jako "pana Kantora" zase s oblibou používal "ve své podstatě" :-) Možná si některá "vycpávková slova" ani nepřipouštíme - já se také soutředil jen na ty nejkřiklavější případy :-
14.02.2020 11:13:10 | paulmatthiole
Myslím, že to bez nich nejde. Teda ono by to šlo, ale není to snadné. Jde o to, všeho s Mírou ;)
14.02.2020 18:23:30 | le-na
*délka textu...:-)
12.02.2020 12:11:38 | paulmatthiole
Když slyším od Čecha vauuu, tak mi naskočí husí kůže.Jak píšeš, lidé by měli kapku přemýšlet co vypustí do éteru.
07.02.2020 17:35:37 | Jeněcovevzduchukrásného
Kdyby jen vauuu... mně třeba vadí i to, že má někdo své české webovky částečně v angličtině. Ale asi mi to zrcadlí můj vztah k tomuto jazyku :)
09.02.2020 22:46:23 | le-na
Jo, Sokrates, to byla mozkovna sofistikovaná, jak dnes říkáme. Všimli jste si už toho, že lidé, kteří mají opravdu co P+D+U říct, nejsou výmluvní řečníci? Stejně je arogantní kecalové nechtějí poslouchat, protože je nepustí ke slovu! Jakoby neexistovali...:-))
03.02.2020 12:48:26 | Lighter
ano, JAKO BY svět vezdejší byl plný plytkejch jako-bínků.....ale už slyším, jak mi vysvětlujou-no víš, vono je to jakoby vo tom..pak se zarazej a řeknou:hele ty seš v poho..?..já s tim jako žádnej problém nemám....:-D* ST*
02.02.2020 19:51:41 | Frr
Ať si každý říká co chce a jak chce. Já můžu změnit jen sebe, případně ostatní inspirovat ;)
03.02.2020 17:42:53 | le-na
Připomíná mi to jeden song od Barbory polákové: https://www.youtube.com/watch?v=K5ViLv0EFsw
Některá slova jsou vzkutku nakažlivá, dostanou se do podvědomí a člověk je používá automaticky. Samotné mluvení je věc, u které si můžeme vybrat jestli jej provozujeme vědomě či podvědomě. Myslím si, že správně není ani jedno ani druhé, tedy že obojí se hodí podle toho jaká je situace.Při klábosení s kamarádkou většinou člověk nepotřebuje hovořit o vážných a užitečných věcech, jelikož důvodem hovoru je často jen zahnat nudu, nebo pouze splnit sociální konvenci toho, aby jste nemlčeli, ale o něčem se bavily. Tedy hodí se zdei podvědomá mluva. Při vážných rozhovorech naopak ani nelze mluvit jen podvědomě. Život se tedy skládá jak ze své vědomé složky, tak i ze své podvědomé složky a má to své opodstatnění a výhody. Žít 100% vědomě není efektivní, mozek si potřebuje vytvářet "automaty" na různé věci. Např. bych vědomě nechtěl řídit žaludek, zaostření zorniček, neobo srdeční frekvenci...
Jinak hezké zamyšlení :)
02.02.2020 14:02:37 | 9p0u1
Díky ;). Souhlasím s tím, že ve všem má být rovnováha, nejsem zastáncem žádného extrémismu. Mám ale kolem sebe hodně lidí, kde to "jakoby" je už opravdu extrém, proto mě to vedlo k sepsání ;).
02.02.2020 16:03:45 | le-na