„Nezakazovat, respektovat, důvěřovat“ aneb Kdo spřádá sítě kolem našich dětí

Anotace: Do českých kin vstupuje nový dokumentární film „V síti“, který si dává za úkol odkrýt téma zneužívání dětí na internetu...

Tři dospělé herečky stylizované do role dvanáctiletých dívek v něm od okamžiku založení fiktivního profilu čelí sexuálním nabídkám, nátlaku a vydírání od stovek dospělých mužů.
Člověka nad třicet v dnešním světě však už jen stěží něco překvapí. Oplzlé řeči slizkých sexuálních predátorů, jak jsou v dokumenty nazýváni, naznačují, že jejich autoři sotva dokončili základní školu. To, že mezi námi skrytě a nepozorováni žijí tisíce sexuálně frustrovaných jedinců, kteří v reálném životě nedokáží tradičním způsobem navázat kontakt se ženou, muselo být také každému jasné už dávno před vznikem dokumentu. Takže možná více než galerie zvrácených individuí a nejhlubšího dna mužského pokolení ve filmu šokuje úplně jiná věc: Skutečně takhle vypadá svět našich dětí?
Zmalované, umělohmotné dívenky trávicí hodiny a hodiny u svého počítače v přímém přenosu webkamery, chytrým telefonem fotograficky dokumentující každičký, sebezbytečnější okamžik dne, s nutkavou potřebou jej sdílet s kýmkoli, kdo o něj projeví zájem. Sami jsme sexuálním predátorům vytvořili toto hřiště, naivně na něj vehnali naše děti a teď se snad chceme začít tvářit šokovaně, hroutit a pozastavovat se nad tím, co za zvěrstva se ve virtuálním světě dějí?
Než začneme s rychlými soudy a frázovitým pranýřováním, podívejme se na to i z opačné strany a zkusme pochopit, kdo je tím skutečným pavoukem, jenž cení zuby a spřádá sítě kolem našich dětí. Ne, není to jen ten anonymní úchyl sedící na konci vlákna pavučiny, ten pouze využil nabídnuté šance. Můžeme si tisíckrát nalhávat, že moderní technologie slouží dětem k získávání informací. Nesmysl! Zkuste někdy nahlédnout dětem do jejich chytrých telefonů a možná se budete divit, kolik kostlivců z té malinkaté skříňky na vás vybafne. Metodici moderního vzdělávání 21. století budou celí rudí prskat vzteky: „Nezakazovat, respektovat, důvěřovat!“ Neposlouchejte je...
Jsme možná jediná země na světe, kde si MŠMT samo platí neziskové organizace, aby likvidovaly státní školství. Ve skutečnosti moderní technologie zpomalují psychický vývoj dítěte, které místo poznávání reálného světa bezdůvodně bloumá odnikud nikam světem smyšleným, virtuálním a v tom skutečném se ztrácí. Dnešní deváťáci neovládají ani třetinu toho, co levou zadní zvládali jejich předchůdci ještě před dvaceti lety. Ve středověku byl v 15 letech člověk považován za dospělého, dívky byly v tomto věku zralé na vdávání a obstarávaly celou domácnost. Ty dnešní se řežou do předloktí, jakmile jim na pár minut spadne wi-fi.
Nechodím do kina často. Mým předchozím zastavením bylo Nabarvené ptáče, shodou okolností také film o nástrahách života, které čekaly na dospívajícího chlapce, tentokrát za 2. světové války. Obávám se, že oka v jeho síti, jimiž se snažil uniknout trýzni a utrpení, byla výrazně užší a pevnější, než jsou ta současná.
V šesti letech vkládáme dětem do rukou odjištěné granáty a pak se divíme, když jim po pár letech v dlaních najednou začínají bouchat a trhat šaty z jejich těl. Ve školách a dětských kolektivech doslova bují kyberšikana. Uvědomme si, že primárním úkolem dnešního rodiče je v co možná největší míře oddělit dítě od moderních technologií a umožnit mu zdravý duševní rozvoj.
Na základní škole v Boskovicích na Blanensku, škole s nejvyšším počtem žáků v celé České republice, platil ještě v loňském roce úplný zákaz používání mobilních telefonů. Na udání (jak jinak) jednoho jediného rodiče ze všech zákonných zástupců více než 1300 žáků přinutila Česká školní inspekce školu tento zákaz zrušit, protože jej považuje za zásah do práv dítěte.
Práva dítěte! Práva dítěte! Práva dítěte! Ale kam se ztratily povinnosti dítěte, zodpovědnost dítěte, pokora, slušnost, pravidla a řád dítěte? Pavouk spřádající sítě kolem našich dětí je možná blíž, než si uvědomujeme. Jak by na to nejspíš řekl Pán much: „Možná že to zvíře přece existuje… snad jsme to jen my sami. A pravidla jsou to jediné, co máme!“
„Nezakazovat, respektovat, důvěřovat!“ Vzpomeňte si na tato osvícená slova až se zase budete v zaplněném kinosálu otřípat hnusem nebo až začnou nahé fotky vašich dětí kolovat internetem…