„Nezakazovat, respektovat, důvěřovat“ aneb Kdo spřádá sítě kolem našich dětí

„Nezakazovat, respektovat, důvěřovat“ aneb Kdo spřádá sítě kolem našich dětí

Anotace: Do českých kin vstupuje nový dokumentární film „V síti“, který si dává za úkol odkrýt téma zneužívání dětí na internetu...

Tři dospělé herečky stylizované do role dvanáctiletých dívek v něm od okamžiku založení fiktivního profilu čelí sexuálním nabídkám, nátlaku a vydírání od stovek dospělých mužů.
Člověka nad třicet v dnešním světě však už jen stěží něco překvapí. Oplzlé řeči slizkých sexuálních predátorů, jak jsou v dokumenty nazýváni, naznačují, že jejich autoři sotva dokončili základní školu. To, že mezi námi skrytě a nepozorováni žijí tisíce sexuálně frustrovaných jedinců, kteří v reálném životě nedokáží tradičním způsobem navázat kontakt se ženou, muselo být také každému jasné už dávno před vznikem dokumentu. Takže možná více než galerie zvrácených individuí a nejhlubšího dna mužského pokolení ve filmu šokuje úplně jiná věc: Skutečně takhle vypadá svět našich dětí?
Zmalované, umělohmotné dívenky trávicí hodiny a hodiny u svého počítače v přímém přenosu webkamery, chytrým telefonem fotograficky dokumentující každičký, sebezbytečnější okamžik dne, s nutkavou potřebou jej sdílet s kýmkoli, kdo o něj projeví zájem. Sami jsme sexuálním predátorům vytvořili toto hřiště, naivně na něj vehnali naše děti a teď se snad chceme začít tvářit šokovaně, hroutit a pozastavovat se nad tím, co za zvěrstva se ve virtuálním světě dějí?
Než začneme s rychlými soudy a frázovitým pranýřováním, podívejme se na to i z opačné strany a zkusme pochopit, kdo je tím skutečným pavoukem, jenž cení zuby a spřádá sítě kolem našich dětí. Ne, není to jen ten anonymní úchyl sedící na konci vlákna pavučiny, ten pouze využil nabídnuté šance. Můžeme si tisíckrát nalhávat, že moderní technologie slouží dětem k získávání informací. Nesmysl! Zkuste někdy nahlédnout dětem do jejich chytrých telefonů a možná se budete divit, kolik kostlivců z té malinkaté skříňky na vás vybafne. Metodici moderního vzdělávání 21. století budou celí rudí prskat vzteky: „Nezakazovat, respektovat, důvěřovat!“ Neposlouchejte je...
Jsme možná jediná země na světe, kde si MŠMT samo platí neziskové organizace, aby likvidovaly státní školství. Ve skutečnosti moderní technologie zpomalují psychický vývoj dítěte, které místo poznávání reálného světa bezdůvodně bloumá odnikud nikam světem smyšleným, virtuálním a v tom skutečném se ztrácí. Dnešní deváťáci neovládají ani třetinu toho, co levou zadní zvládali jejich předchůdci ještě před dvaceti lety. Ve středověku byl v 15 letech člověk považován za dospělého, dívky byly v tomto věku zralé na vdávání a obstarávaly celou domácnost. Ty dnešní se řežou do předloktí, jakmile jim na pár minut spadne wi-fi.
Nechodím do kina často. Mým předchozím zastavením bylo Nabarvené ptáče, shodou okolností také film o nástrahách života, které čekaly na dospívajícího chlapce, tentokrát za 2. světové války. Obávám se, že oka v jeho síti, jimiž se snažil uniknout trýzni a utrpení, byla výrazně užší a pevnější, než jsou ta současná.
V šesti letech vkládáme dětem do rukou odjištěné granáty a pak se divíme, když jim po pár letech v dlaních najednou začínají bouchat a trhat šaty z jejich těl. Ve školách a dětských kolektivech doslova bují kyberšikana. Uvědomme si, že primárním úkolem dnešního rodiče je v co možná největší míře oddělit dítě od moderních technologií a umožnit mu zdravý duševní rozvoj.
Na základní škole v Boskovicích na Blanensku, škole s nejvyšším počtem žáků v celé České republice, platil ještě v loňském roce úplný zákaz používání mobilních telefonů. Na udání (jak jinak) jednoho jediného rodiče ze všech zákonných zástupců více než 1300 žáků přinutila Česká školní inspekce školu tento zákaz zrušit, protože jej považuje za zásah do práv dítěte.
Práva dítěte! Práva dítěte! Práva dítěte! Ale kam se ztratily povinnosti dítěte, zodpovědnost dítěte, pokora, slušnost, pravidla a řád dítěte? Pavouk spřádající sítě kolem našich dětí je možná blíž, než si uvědomujeme. Jak by na to nejspíš řekl Pán much: „Možná že to zvíře přece existuje… snad jsme to jen my sami. A pravidla jsou to jediné, co máme!“
„Nezakazovat, respektovat, důvěřovat!“ Vzpomeňte si na tato osvícená slova až se zase budete v zaplněném kinosálu otřípat hnusem nebo až začnou nahé fotky vašich dětí kolovat internetem…
Autor Clairvoyant, 02.03.2020
Přečteno 184x
Tipy 7
Poslední tipující: Jeněcovevzduchukrásného, Lighter, MLADÝ BÁSNÍK
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Tak to je velmi rázně, ale pravdivě Tebou napsané .-)
Souhlasím a až mě mrazilo, jakou pravdu tady píšeš. Jenže lidé jsou už tak zaslepení, že to nechtějí vědět.A myslím si, že ,,režim" je velmi spokojený, jak pomalu ale jistě dělá z lidí ovce.

21.05.2020 22:01:21 | Jaruška

Moc děkuji za souhlasný komentář. Náš současný pohled na výchovu a vzdělávání se ubírá pro mě poněkud absurdním směrem...

30.05.2020 18:59:26 | Clairvoyant

Přesně a kriticky napsané, souhlasím. Problém není nůž, ale to k čemu ho použijeme; může se stát smrtící zbraní i skvělým pomocníkem. Stejně jako elektronika a virtuální sítě. U dětí je to jen víc vidět, jak se vše dá zneužít. Pomůže jen lepší výchova dětí, která je často v rodinách nedostačující, nejen vzdělávání ve školách, neboli ládování informacemi. ps: kniha Pán much je velmi poučná.

03.03.2020 13:00:31 | Lighter

Díky! Já bych se vůbec nedivil, kdyby kniha Pán much brzy začala být vyřazována z knihoven.

Píše se v ní totiž to, co se dnes nesmí nahlas vyslovit: "Že i děti dělají chyby a že i děti bývají zlé!"

03.03.2020 16:05:17 | Clairvoyant

No tak lidé mají raději příběhy s happyending typu pohádka, romantika, komedie atd...Vyvede je z míry, když to je jak v životě, že to dopadne dobře i špatně zároveň. Kniha Pán much je přesně taková, drsně realistická.

04.03.2020 12:13:14 | Lighter

Dnešní digitální technika je jako krabička sirek. Skvělý pomocník ale zlý pán.
Dobrou metodu jsem zažil ve sportovním životě. Nás rodičů i dětí. Naučíte se bojovat, nic nevzdávat. A také prohrávat. Ani medaile není to nejcennější, i když to je hezká odměna. Já totiž mluvím o čase, který věnuje rodina sama sobě. Teď se tomu říká moderně - vnitřní komunikace - o životě, co je důležité a co až tak ne.

02.03.2020 21:56:03 | Lesan

Určitě. V současnosti se mi zdá, že v případě dětí je digitální technika výhradně tím špatným pánem.
Výchova sportem je postavena na úplně jiných, zdravých základech...

02.03.2020 22:24:33 | Clairvoyant

ANO, ANO, ANO! Díky moc za nadhled, který tento názor (text) poskytuje. Vzpomněl jsem si na Nymfomanku (Lars von Trier), kde se mimo jiné řeší i otázka pedofilie. V dnešní době, kdy jsou rodiče schopní prodat své děti za směšnou částku, za kterou si koupí leda tak bochník chleba, jsou tyto výkřiky do tmy groteskní. Ještě jednou díky, tohle by si měl přečíst každý, kdo se bude snažit bránit tyto "nevinně" zmalované dívenky, M.

02.03.2020 20:10:24 | MLADÝ BÁSNÍK

Díky za čtení a pozitivní reakci...

02.03.2020 21:05:26 | Clairvoyant

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí