Poučení

Anotace: Děkujeme, není zač.

Poučení.
Jo, Češi jsou moudrý národ.
Tedy jistě, že ne všici.
A jsou to taky Švejci.
Zkusili s náma manipulovat.
Prý pro naše vlastní dobro.
Monitorují nás pomocí mobilních telefonů.
Rádi by nám dali čipy.
Sledují nás kamerama.
Pomocí pohybu na účtu sledují naše výdaje pro přesný obrázek, kolik utratíme za bydlení, kulturu, pojištění, alkohol...
Pomocí internetu rozklíčují okruh našeho zájmu.
Sledují četnost, frekvenci, lákavost.
Z historie se o nás dozvědí vše.
V kolik vstáváme, kdy prohlížíme porno stránky a zda li.
Pomocí všech těchto informací jsou vytvářeny algoritmy, které slouží jako rybářské sítě pro naše lapení.
Hodinky nám doporučují pohyb, navigace trasu, internet vybírá zboží, partnera.
Klonují obilí, stromy, ovoce, zeleninu.
Dokáží i zvířata a chtěli by i lidi.
Bohatí by si vybírali barvu pleti, fyzickou výbavu, míru inteligence.
A ti ostatní by jim sloužily.
Tak jako teď se blíží volby.
Strany mají své týmy, jak se vemluvit do naší přízně.
Co říkat, jak se tvářit, v čem být oblečen, rétoriku.
Činy jsou upozaděny.
Důležité jsou proklamace.
Vlastní myšlení se moc nepředpokládá.
Neslouží totiž k našemu ovládání.
A bylo nám tvrzeno cosi o virech.
Různými lidmi.
Které jsme před tím neznali.
Neměli jsme důvod jim věřit.
A byly jsme za pomoci médií k tomu zmanipulováni.
Uvěřit.
Sobě nevěřit.
Svému úsudku.
A on je bránou, něco jako imunitní systém našeho těla.
Co nás po celý život chrání.
Předali jsme otěže nad sebou samým do moci údajných chytrých odborníků.
Co v čase mění názory jako počasí.
Jsem teď z toho zmaten.
Hledám pro to podporu.
Věřit zase sobě.
A ne tobě Prymulo, Hamáčku, Babiši, Fialo či Kalousku.
Možná si i uškodím, možná ani nebudu.
Ale přemýšlet zase to já o tom všem už budu.
A volit vás fakt nebudu.
Už jste ukázaly, vy všici, co jste zač.
Děkujeme, není zač.

PS: Možná poučme se od dětí, od těch malých nezkažených bytostí. Od jejich radosti z bytí.
Jdu stavět bábovky.