Dnes nepůjdu na oběd
Asi ani zítra a pozítří.
A to ušetřené jsem poslal na Ukrajinu.
Vím, není to moc.
Ale je nás zhruba deset milionů.
Ve včerejší sbírce z koncertu na Václaváku se sešlo 150 milionů korun.
Tedy jako by každý přispěl 15 korunami.
Tak jsem chtěl dát víc, než tento průměr.
A to jsem poslal na Člověk v tísni o.p.s. č.ú: 0093209320/0300
Jak jednoduché.
Pro dobrý pocit.
A už teď vím, že to nestačí.
Nejde o dobrý pocit.
Jde o život ve svobodě.
Jde o Ukrajince a pak i nás.
Tak jsem si tu raději poznamenal to číslo, abych pak neměl výčitky, že jsem neudělal alespoň něco.
A příští týden si taky něco nedám a opět to ušetřené pošlu.
S nadějí, že to jednou nebudu muset očekávat od jiných.
A prosím neberte to jako chlubení, ale návod pro dobrý pocit.
A ten pocit bezpečí snad za to stojí.
Vím, ono to nestačí....
Těžko co dodat.
Jsi hodný, dobře jsi udělal. Stále je kde pomáhat, ne jenom teď, tak to bylo vždy, je a bude.
04.03.2022 10:49:42 | paradoxy