Mimikry - aneb - všechno je jinak

psorm Úvahy » Ze života

Člověk by se z toho všeho zjevil.

 

Mohlo by se zdát, že klamání tělem je obranou před nepřítelem, nebo-li predátorem a proto se hmyz i jiní živočichové maskují právě a čistě jen proto. Naopak, rostlinná říše používá své klamání  k tomu, aby rostliny nalákaly hmyz ke svému opylení či své potravě (viz. 'masožravé' rostliny, které s oblibou lákají hmyz do svých 'lepkavých sítí').

 

U větších živočichů jsou takzvané mimikry také používány, jsou dobrým prostředkem k páření či lákání k 'milostmým hrátkám' i pro zachování druhu.

 

Je nasnadě domnívat se, že člověk, jako tvor na vyšším stupni 

v hierarchii života, nebude v tomto všem výjimkou. 

 

Zamyslíme-li se nad chováním vlastním, pak nemůžeme přehlédnout, že naše chování je směsicí spousty přetvářek a masek. Taková přehlídka našeho chtivého zájmu být neprúhledný a nebo v jádru, právě průhledný (stát se neviditelným co se týče pochopení nás samotných ostatními kolem nás) v tom, že na ším zájmem je, se světu představit ve světle našeho vnímání sebe sama a samotného vnímání světa kolem nás.

 

Co tím chce básník říci? 

 

Je otázka, zda je vůbec možno být čistý jako lilie v tom pravém slova smyslu, jak je toto rčení chápáno. Už i poznání toho, že lilie nejsou jenom bílé, ale pestrobarevné palety barev, je zřejmé, že i toto rčení bude jedním z druhů slovního mimikry. Kdo toto a podobná slovní spojení, kdy pronášel již musel, chtě nechtě, šlápnout jednou nohou vedle.

 

Vždy je všechno jinak! 

 

Můžeme tedy s jistotou říci, že to či ono je pravda? Nabízí se konec konců otázka, co je tedy ta čistá a nejsvětější PRAVDA. Je-li vůbec.

 

Má tedy někdo jakési, byť pomyslné, právo hodnotit a určovat komukoliv jak se má či nemá chovat?

 

Budu-li říkat, že dělám to či ono pro toho a toho z čistého úmyslu pomoci mu a že v tom není nic víc ani míň, pak je potřeba se zamyslet, zda mi může dotyčný věřit. A věří-li mi, ne-li právě proto, že mi věřit chce a nebo proto, že mne chce ujistit, že dává mé zájmy, nad ty své, ale sám ví, že přijímá mé slovo právě proto, že je všechno jinak. Prostě chce tak učinit pro svůj zisk a ne míněno v každém případě vždy ten finanční.

 

Svět je jedno 'Velké Mimikry'. A proto dovolme si souhlasit či nesouhlasit s čímkoliv i s kýmkoliv, bez toho, že bychom si mysleli, že na to máme výsadní právo.

 

Je krásné, že všechno je vždy jinak a přesně tak, jak chceme my sami a není v tom nic sobeckého ani záludného.

 

Jsou to jen a pouze mimikry.

 

Vidíš to jinak?

Tak vidíš!