Vyplatí se mluvit vždy pravdu?

Vyplatí se mluvit vždy pravdu?

Anotace: K zamyšlení

Na světě je několik skupin lidí. Mezi ně patří lidé, kteří mluví pravdu pořád, lidé, co jen lžou a lidé, kteří si pravdu upravují, protože je to tak výhodnější nejen pro ně, ale i pro ostatní.
Do první skupiny patří hlavně silní jedinci, nepřetvařují se a mají vlastně odvahu, protože je těžké říkat každému do očí, co si o něm myslíte, abyste mluvili čistou a stoprocentní pravdu a zároveň toho druhého nezranili. Proto si myslím, že tato skupina lidí bývá buď odsuzována, protože se málokdy najde člověk, který si této pravdy u svého přítele cení a necítí se při jejím vyslovení dotčen.
Do druhé skupiny patří, myslím, největší množství lidí. Mluví pravdu, ale ta je stoprocentní jen někdy. Když má například v nemocnici někdo opravdu vážnou nemoc, lékaři mu to říkají opatrně, aby se mu nepřitížilo a nedostal například infarkt. Nebo ještě typičtější příklad, když se vás váš přítel zeptá, jak vypadá nebo jestli mu to sluší a vy si myslíte že ne, tak mu to zřídka řeknete do očí, protože ho nechcete zranit nebo mu zkazit náladu. Tomuto se říkají takzvané ,,milosrdné lži", protože v těchto situacích je většina lidí chce slyšet, protože jednak zvyšují sebevědomí a jednak podporují veselejší mysl.
Ve třetí skupině jsou lidé, zaplétávající se do hloupých a nesmyslných lží, pomluv a intrik. To je vlastně taková posedlost lhaním a pomlouváním, která se líbí málo lidem, protože když se dozvíte, že vás pomlouvá ten, koho jste považovali za dobrého přítele, máte problémy mu ještě někdy uvěřit.
Lhaní je vlastně špatná lidská vlastnost, ale na druhou stranu není stoprocentní pravda v některých případech pro spoustu lidí skoro stejná? Je v pořádku, že se většina lidí pomlouvá za zády a potom se na sebe usmívají a tváří se jako nejlepší kamarádi? Přátelství je založeno na vzájemné důvěře a je smutné, že málo kdo ji k tomu druhému může mít...
Autor Lenkka, 27.03.2007
Přečteno 762x
Tipy 8 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: zzlatý, , Earl, Robin Marnolli, TeruKurosaki,
ikonka Komentáře (9)
ikonka Komentujících (9)

Komentáře

Ten článek je stejně zajímavý jako je chybný.Pravda a lež je zastaralé vnímání, řekne-li chorobný lhář že je chorobný lhář je to pravda nebo lež ?Řekne-li šílenec že lidé kolem něj jsou šílení je to pravda nebo lež ? Nic není jen tak černobílé a pravda často záleží na tom kým jste a kým je člověk ke kterému hovoříte.Jediný rozdíl mezi bohy a démony je ten na které straně stojíte a co je pravda pro vás může lží být pro jiného.Nelze tedy říct zda lžete nebo mluvíte pravdu ale zda jen říkate to co si myslíte nebo ne neboť pravda ani lež neexistují a nic nemůže být absolutní...

10.01.2014 00:53:32 | Earlreagovat

Moc děkuji za komentář. Tuto úvahu jsem psala ve svých necelých patnácti letech, jako několik dalších, které z nostalgie nemažu a uznávám, že je to napsáno příliš černobíle. Nevím, zda bych se dnes po téměř sedmi letech pouštěla do psaní úvahy o tak rozporuplném tématu, nějako si uvědomuju, že nejsem ještě tak světaznalá, abych to mohla hodnotit.
Každopádně ještě jednou díky :-)

10.01.2014 10:48:23 | Lenkkareagovat

Vyplatí na 100%..ovšem velmi záleží na tom, jakým způsobem pravdu řekneme

25.02.2013 22:59:41 | Robin Marnollireagovat

Úvahy o pravdě vyhledávám. Ráda se setkávám s různými názory.
Jeden moudrý člověk mi jednou řekl citát:
"Pravda - to je jen dohodnutá lež"
Ovlivnilo mě to.
Myslím, že pravda je přesně taková a zálěží jen na nás, jakým způsobem ji použijeme.

21.08.2012 12:51:36 | TeruKurosakireagovat

Ahoj. Je těžké určit co je pravda a co není pravda. Jsou pravdy, které jsou dané a pravdy které jsou těžko zjistitelné. Je to někdy jen věc úhlu pohledu. Pojem ,, pravda,, je rozsáhlý pojem.Lhaní bych považoval jako situaci někoho úmyslně uvést v omyl, abych ho buď poškodil, nebo využil ve svůj prospěch na úkor toho druhého.

08.03.2012 19:21:27 | korzarreagovat

Jeden sultán měl svého hvězdopravce, jednou si ho dal zavolat a zeptal se na svou budoucnost, hvězdopravec se zadíval do hvězd a řekl: Mám špatnou zprávu, zemřou vám všichni vaši příbuzní. Sultána to rozčílilo a dal hvězdopravce popravit. Po nějakém čase si zavolal svého nového hvězdopravce a položil mu stejnou otázku. Hvězdopravec se zahleděl do hvězd a viděl tam to samé, ale pak pravil: Mám pro vás šťastnou zprávu, přežijete všechny své příbuzné. Sultán se zaradoval a hvědopravce odměnil. I takto se dá říkat pravda. :-)

26.07.2007 15:49:00 | J.Švihovskýreagovat

:-) A díky!

01.06.2007 12:59:00 | Bíšareagovat

Ono, člověk musí vědět, kdy a co říct. Jsem křesťan a snažím se mluvit pravdu. Lhaní je jedna z nejhorších lidských vlastností. Neřekl bych vrozená, ale spíše časem nabytá. To vše ale neznamená, že když se mě zeptá holka, jestli je hezká, řeknu:"Ne. Dneska ti to fakt nesluší.!"
Tím bych ji zranil. Můžu říct pravdu, která bude úplně stejná, ale zaobalím ji do jemnějšího tónu:"No, možná bys příště mohla volit trochu střízlivější barvy. A něco méně vyzývavého." Prostě řeknu stejnou věc. Nebo v nemocnici."Pane, máte rakovinu. Umřete." To by toho člověka opravdu asi hodilo do pořádné depky."Pane, jste nemocný. Ale můžeme to ještě léčit." Je to věta, která sděluje, že pacient je nemocný, ale zároveň má ještě naději. To je něco úplně jiného. A říkám pravdu. Jde o to skloubit pravdu s jemností.

S požehnáním

31.03.2007 10:22:00 | Hippyreagovat

Fenomenání problém celých dějin lidstva od jeho počátku...Ano tak by se dala nazvat tato úvaha, či zamyšlení nad tímto filosofickým problémem...Ona pravda je vlastně z antického pojetí jako aléthea (čili v českém ekvivalentu neskrytost, odhalenost)...Tedy pravda, jako nepředmětná předmětnost, kterou se zabýváš, je opravdu něco složitého..není to reálná entita, jsoucno, je to něco co tady je, ale ne v té předmětné podobě, že bychom ji mohli vlastnit, nebo jí mít...Lež je podle mě, pouhou privací dobra, tedy česky nedostatkem dobra...Odtud pramení lež, či výstižněji nepravda...Jedna věc je lidská morálka, která kategorickým imperativem ukazuje cestu toho co je dobré co je špatné...Že tohle někdo rozlišit neumí, je viinou výchvy, která byla v některém ze stádií zanedbána, či špatně uchopena...Ať jde o rodinu, školu, jakožto vzdělávací úpstav a nebo vlivem společnosti...Možností příčin je několik...Nicméně to o čem hovoříš je jen konstrukcí založenou na mnou výše uvedených předpokladech...Lež je stejně bolestivá jako pravda, to je bezpochyby...Stejně jako i jiné věci mají rub a líc...Ovšem o nepředmětné pravdě to nelze říct...Ta má jiný status, má jiné předpoklady...Pravda je jak říkám neskrytostí, alétheou, odhaleností...A odhalenost v antické tradici znamená opravdu velkou osobnost, kteerá se nebojí vysotoupit z davu adávat na jevo svou suverenitu, autonomnost a svobosu...O tom je celá filosofická pravda...Stanovisko k pravdě nebudu zaujímat z předpokladů a důvodů, které jsou ryze filosofického původu...Nehodí se, abych k tak problemtaické otázce zaujímal stanovisko, nicméně pokud jde o pravdu, je lépe být odhalený, neskrytý, neboť zbytečně se pak dostáváme pod hluboký povrch našich imaginárních konstruktů (vyprávěním lží), do kterých se zaplétáme a ze kterých východisko není...

27.03.2007 19:34:00 | A.N.D.Y.reagovat

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter