Prokletí

Celý můj život není nic než prokletí a jakožto prokletý proklínám svou matku i svého otce za to, že mě přivedli na tento svět. Proklínám jejich duše, proklínám jejich těla, proklínám jejich oči a proklínám celé jejich životy. Nenávidím je, poněvadž jsou jako mor, který nakazí vše, co se k němu jen trochu přiblíží a co nakazí, to také zabije. Tedy i já jsem nakažen. Tedy i já jsem proklet. Každý den, když se na sebe podívám do zrcadla; každý den, když pomyslím sám na sebe; každý den, když někdo vysloví mé jméno; se nenávidím. Tak hloupý, naivní a slabý jsem. Tak prokletý. Nenávidím i sebe a proto odcházím do míst věčného zla, smutku a pravdy. Odcházím a už se nikdy nechci vrátit. Jsem prokletý a jako prokletému mi náleží pouze smečka a vyhnanství, nikoliv rodina a domov.