Černé myšlenky

Anotace: Psala jsem to v jeden svůj špatný den. Ale sáhněte si do svědomí--- kdo si tak aspoň jednou nepřipadal

Není hřích porodit dítě do téhle doby? Nemělo by dítě nesnášet svoje rodiče a neoznačovat je za mučitele? Trpí, až se sami stanou mučiteli. Trnovou korunu už dávno nahradila jehla v žíle, kříž je „domov“ a hřeby škola.
S pouty na rukou se táhneš do ústavu, kde dostaneš náhubek a čeká vás několik hodin cizích názorů a myšlenek, které jsou vám vtloukávány do hlavy. Cestou zpátky padne za oběť nejedena cigareta. A proč vlastně? Opět pro někoho. Sám bys nikdy nezačal.
Najíš se a napiješ a zase ven. Na lavičce parta samozvaných kamarádů a u nich tvoje holka. Osahává se s svým „nejlepším přítelem“. Pozdravíš a děláš, že sis ničeho nevšiml. Dávno už víš, že dělá žíněnku celé partě. Letmá pusa na tvář a už saháš po krabičce. Proč s tou holkou vlastně jsi?Ze zvyku? Z lásky? Ne to ne. Oba jste ze stejné „společenské třídy“. Kde jsou ty časy, kdy ti to bylo jedno?! Měl si rodinu, přátelé a lásku. Měl si život!
V cigaretovém kouři tiše uplynulo odpoledne. Večer. Tiše se nípeš ve večeři. Ani nevnímáš, co jíš. Vlastně nevnímáš nic. A nikdo nevnímá tebe. Nikoho nezajímá tvůj život --- nikoho nezajímá, jestli žiješ………