Ukrajina

Ukrajina: Úvaha o nenasytnosti a ceně lidského života

​Ukrajina měla před válkou okolo 44 milionů obyvatel. Dnes se připouští, že zemi opustilo deset až dvanáct milionů lidí. Odhady uvádějí, že v bojích padl nebo byl z bojů vyřazen přibližně milion mužů, vojáků. Další podobný počet je i nadále nasazen na frontě. Přesné počty padlých a válečných invalidů přitom úzkostlivě tají obě strany konfliktu.

​Zahraniční finanční pomoc na samotný chod státu již dosáhla stovek miliard dolarů. Je zřejmé, že bez této podpory by se ukrajinský stát zcela zhroutil. Další astronomické náklady představuje vojenská pomoc, na které neuvěřitelným způsobem bohatnou výrobci zbraní a munice. Zdá se, že tito obchodníci vnímají bojiště jako obří vývojovou laboratoř, kde ztráty lidských životů představují jen „nutné zlo“ na cestě k technickému pokroku a zisku.

​Jsem přesvědčen, že se jedná o válku účelově řízenou mocnostmi a jejich ekonomickými zájmy, které jsou pro veřejnost pouze umně zabaleny do rétoriky politiky a lidskosti. Rusko si nárokuje pětinu ukrajinského území – s Krymem jde o zhruba 120 000 km², což je pro představu jedenapůlnásobek rozlohy České republiky (78 000 km²).

​Ekonomický dopad drtí všechny státy závislé na ruských surovinách a trzích. Evropa značně chudne a ztrácí svou ekonomickou konkurenceschopnost. Pod vedením současných lídrů se obávám, že se z našeho kontinentu stává skanzen a tento proces pokládám za téměř nevyhnutelný. Neumím si představit roli prezidenta Zelenského, až bude muset před národem obhajovat tak obrovské ztráty na životech i území.

​V kontrastu s touto zkázou čtu o vzestupu pana Strnada. Zatímco v roce 2021 se jeho majetek odhadoval na „pouhých“ 18 až 20 miliard korun, v roce 2025 už žebříčky uvádějí astronomických 330 až 370 miliard korun. Za pouhé čtyři roky se tak stal nejbohatším Čechem. Ještě markantnější je však „ohnutí“ globálního trhu ve prospěch Spojených států. Jen pět největších amerických zbrojovek (včetně Lockheed Martin a RTX) vygenerovalo za rok 2024 rekordní tržby přesahující 215 miliard dolarů (cca 5 bilionů korun). Export amerických zbraní vzrostl meziročně o téměř 50 %, přičemž většina „pomoci“ Ukrajině ve skutečnosti končí jako zakázky pro americké továrny. Zatímco Evropa platí za drahé energie a přichází o průmysl, Spojené státy díky konfliktu upevnily svou roli dominantního dodavatele zbraní i plynu pro celý kontinent.

​V morální aspekty konfliktů už příliš nevěřím. Jsou podle mého názoru používány jen jako obal pro ovládnutí davu a formování veřejného mínění. Tento kontrast je mrazivý: zatímco zbrojaři vzkvétají a jejich jmění se násobí, tradiční výrobci oceli, koksu, skla či textilu zavírají své provozy. Poválečný stav pak nebude jiný – stane se opět obrovským přínosem pro korupci, stavební byznys, pozemkové spekulace a ovládnutí zdrojů surovin.

​Vím, že moje úvaha je pohledem laika sledujícího dění z běžně přístupných zdrojů. Přesto se nemohu zbavit hořkého pocitu, že jsme řízeni nenasytnými obchodníky, kteří hromadí soukromé bohatství výměnou za veřejnou smrt.

V žádném případě neobhajuji napadení Ukrajiny Ruskem. Jen se zabývám otázkou kdo a jak na konfliktu profituje.