Paralelní sekvence

Přemítám o tom zápisníku z dharma dragonem od androida jonese, napadl mĕ: 'biomechanoidní jazzovej dragoun', jako přezdívka hráče geniálních saxofonových sól v lynchovském ballromu, odkaz na jerzyho maczynskyho a utopistická konceptuální alba. Nebo prostĕ esteticko-technická funkce, hlavnĕ se odhodlat do nĕj vepsat ty kruhy. 

Vzpomínám na sobotu, dospával jsem pracovní deficit, udĕlal brunch a vyrazit do dj studia i se sekvencerem od polyendu (už jen tím, že toto píšu, krmím vlasntĕ kapitálový cloud, viz odkaz na knížku technofeudaliamus a to že žijeme v područí vazalů nového typu). Na plynárenské šlapou romské holky, vždycky mám ten kafkovský neklid a úzkost, že by to mohlo nastat, že smočím morální špínu v devastujícím hnisu ulice, ale ovládnu se - jako vždy, mám lepší vĕci na práci, třeba mixovat novou hudební selekci. 

Cesta podél řeky po cyklostezce pĕknĕ utíká, šlapu a pozoruji grafity a mladé holky, modré nebe a dráty vysokého napĕtí. Projdu ulicí mlýnská do areálu, kde je studio, ve druhém patře zadávám zaslaný kód a už jsem vevnitř. Vybaluji vĕci, flashku, sluchátka, kabely, rekordér, sekvencer, nabíječku, powerbanku. 

Odkrývám decksavery, zapínám playery i mixák, ta nejnovĕjší technika, nabitá funkcemi, jal se rozsvítí, vesmír je najednou barevnĕjší, potenciálnĕ kreativnĕjší, prostĕ ikonická technologie, se kterou se pojí stovky vzpomínek, desítky nocí za mixy a celá kultura klubových a sound systémových parties. 

Obsahovĕ zapojíš flashku a ta odráží tvůj vkus a tvoji osobnost, nĕkdo hraje techno, nĕkdo house, já už v mládí propadl drum and bassu, halftimu a pozdĕji i experimentální hudbĕ, ale jsem otevřený témĕř všem žanrům, dnes už překračujícím škatulkám. 

Rozklikneš playlisty, nové tracky jsou tam, citím to na microfunk, okrajový žánry drum and bassu, vycházející z minimalistického, utaženého, experimentálnĕ produkčního mindsetu, který pionýroval Bop, původnĕ ruský producent, ten založil i microfunk label a sdružil kolem sebe další podobné umĕlce. blízko autonomnímu dnb, který zase vzešel z londýna okolo dbridge. 

Šlo mi to, abych oživil set a tak pouštím na sekvenceru poslední projekt se samply hlasů, různĕ roztřihaných, elektronicky manipulovaných, chvíli ladím hlasitost na kanálu sekvenceru, až to dostanu zelenou do nuly - to je taková zvukařská poučka, hrát do nuly, ne do červených. 

Myšlenka byla teda obĕtovat čtvrtý player, a použít sekvencer jako player, jen flexibilnĕjší -  je třeba na každém projektu nĕjak nastavit limiter ( to ještĕ proberu s ai) ne všechny samply šly slyšet dostatečnĕ. Teď k povaze mixu, po bopovi, oakovi a future myth, dal abstrakt elements, starší deepovĕjší playlist, který kdysi chystal v rámci barovky a deep night, kde testoval tyhle marginální tracky. 

Mají mnohdy fakt dynamickou basu, takovou tektonickou a plnou detailů a vrstev. Z polyendu dostal i smyčky, které sestavoval poslední půl rok, od doby kdy mĕl příležitost hrát v artbaru na podzim, se do toho dostal. Je výhoda, že si to můžeš vzít sebou ven, do vlaku, nebo kavárny. Chce to motivaci a ta je pro muzikanty právĕ vystupování a tvorba. 

Takže ve zkratce, tyhle tracky doplnit hlasy, hyperglitch samply a sfxkama, nebát se třeba i začít sekvencerem autonomic/tribal, a pak přejít na flashku, otevřít projekt s gridem samplů, hlídat si bpm, beaty za minutu a fingerdrumovat v rámci vývoje skladby. Víc mĕ toho ani nenapadlo. Třeba ještĕ zasmyčkovat track v mixu a efektovat sekvenci, vlastnĕ se toho dĕlo intuitivnĕ docela hodnĕ, pamatuji si že jsem i zpíval a rapoval přes mix. 

To jsem dřív dĕlával, anglicky skladal verše, různĕ primitivnĕ improvizoval, často mimo beat, i mimo význam, jen pro pocit nebo zkušenost. Od 85 micra tam projíždĕl starší halftime a dubstepy od kurzy, latesleepera a gyrofield, což je producentka, která je teď hodnĕ vidĕt na progresivních festivalech a byla i v praze na šepotu, je to drum and bassový shapeshifter a chystá i live sety pro rewire myslím tento rok. 

Ten sekvencee bych v praxi živĕ v klubu pak používal jen v první části, v druhé si chci pořádnĕ zamixovat double dropy deepu, tunes od qzb, latesleepera a visages. A to se i povedlo, dvĕ hodinky za bílého dne utekly jak voda, první hodina koncentrace, druhá pak zesílení a na závĕr přišel i do experimentálního playlistu, kde má ty umĕlce o kterých čte nebo se objevují na audiovizuální scénĕ po evropĕ na akcích typu lunchmeat, mutek, unsound apod. Můj sen je letos Atonal v berlínĕ a prostor kraftwerk, a jednou určitĕ ten Mutek, jeho barcelonská mutace nebo ten v montrealu. 

Příštĕ by si rád přidal ještĕ nĕjaké současné producenty jako proc fiskal a klidnĕ nĕco hyper co ještĕ nevyšlo a vzal si i synťák od polyendu a zapojit ho pro nĕjaké texturální vrstvy. Zatím nemám prostor kde takový set odehrát, ale třeba časem zase v artbaru, se objeví-vytvoří příležitost i s vizuálním doprovodem v podobĕ vje nebo filmakera, to je taky můj sen, i když už uskutečnĕný. Třeba v dubnu má přiletĕt max cooper do olomouce na afo, to bude proponenķ vĕdy a umĕní par excelence. A to stojí za výlet.