A jaké z toho máte pocity?

Anotace: pro zasmátí :o) / není to klasické úvaha, ale do jiné škatulky se mi to prostě nehodilo /

Tak - co vás trápí, paní Bartáčková?

No...víte...

Stále se mi nechtělo uvěřit, že je tak zlý, a že jsem to nepoznala.
Nechtělo se mi uvěřit, že jsem hloupá, že jdu do průšvihu a vězím v něm. Nechtělo se mi uvěřit, že se z toho průšvihu jen tak nedostanu.

*

Tak mi předvedl, že je fakt zlý!
Předvedl mi, že jsem to nepoznala.
Předvedl mi, že jsem hloupá, a že jdu do průšvihu.
Předvedl mi, že jdu do průšvihu a vězím v něm, a že se zřejmě z něho jen tak nedostanu, víte?

*

Vězím teď v průšvihu, chápete?

*

Chápu.
Paní Bartáčková, a jaké z toho máte pocity?

*

Pocity? No - víte, hlavně si myslím, že jsem nepoznala, že je zlý, a že jsem tedy hloupá, když jsem to hned nepoznala, že jdu do průšvihu, takže v něm vězím, a zřejmě se z něho jen tak nedostanu, víte?

Aha....chápu. Tak, sestro, pište:...