ZNAMÉNKO KRÁSY

ZNAMÉNKO KRÁSY

 

 


 

Krása si v rozličných podobách navzájem objektivně nekonkuruje – každá je v něčem jedinečná, a k tomu je vstřebatelná v jakémkoliv množství. Přesto ani ona není ušetřena vzájemné žárlivosti a nevraživosti. Nemůže v sobě totiž zapřít svou iracionální podstatu, neboť se musí neustále sebepotvrzovat skrz lidské vědomí.  

 




 

Praha, 24.1.2017

 

 

https://www.youtube.com/watch?v=bhAKeyqUHPc

 




 

Autor Amonasr, 26.07.2017
Přečteno 1916x
Tipy 21 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: zelená víla, Jort, bogen, knihomolka, Dreamy, Fany, Nikita44, piťura, Frr, Philogyny1
ikonka Komentáře (10)
ikonka Komentujících (4)

Komentáře

krása mládí odchází do krásy stáří, ať si každý říká, co chce... :)

28.07.2017 07:54:39 | Philogyny1reagovat

Pokud ji ovšem mládí nenechá předčasně umřít... ;-)

31.07.2017 14:35:45 | Amonasrreagovat

z pátku na sobotu v noci umřela známé dcera na leukemii, bylo jí osmnáct, byla tak křehká a krásná, někdy je to raději beze slov...

31.07.2017 14:43:17 | Philogyny1reagovat

Tak jsem to zrovna nemyslel - to je samozřejmě velká tragédie... Kdysi mi podobně umřel nejlepší kamarád v šestadvaceti - zůstal pro mě sice navždy krásný po všech stránkách, ale za cenu, jakou bych nikdy nebyl ochoten platit. Stále to vnímám od života jako obrovskou křivdu, s níž se nejde smířit...

31.07.2017 14:52:32 | Amonasrreagovat

ano, já jsem jenom potichu zapálila svíčku, někdy jsou slova zbytečná

31.07.2017 14:57:09 | Philogyny1reagovat

Rozumím...

31.07.2017 15:01:14 | Amonasrreagovat

krása, to je ale krásný slovo... :)
také se přeci říká, že je pomíjivá, kdo ví... je to zase jen slovo :-)
krása ... sedím ve svém dřevěném domě u dřevěného stolu... tenhle stůl mi přijde krásnej, je dřevěnej s trnoží u něho je šest vysokých židlí... a je dělaný, jako že mu je tak sto let, červotoč, oděrky, rýhy, nerovnosti, opotřebování... když jsem ho tenkrát zahlédla, bylo jasný, láska a krása na první pohled... v tomhle domě ho už mám čtrnáct let a je více odřený, někde ho někdo propálil a mně přijde čím dál tím krásnější... miluju ho... když kdokoli vejde do téhle místnosti je první, co uvidí, je velkej a s těmi židlemi zastává velkej prostor... nikdo si ho ještě nikdy nedokázal nevšimnout, ať už si říkal cokoli... je nepřehlédnutelnej a to krása bývá... :-) ráda ho hladím, každá návštěva si k němu sedne... :-) po celém mém domě jsou na zdech fotky... otevřeš vchodové dveře a hned vpravo na zdi je kolem sebe máš, vejdeš do jakékoli místnosti a všude jsou... fotky dcery, psí, dětí, táty, mámy, naše... život... někdo se pohoršuje, jak je to divný, ale pro mě je to krása...
krása vzpomínek... krása lidí... krása tolerance... krása okamžiku... krása lásky... krása slov... krása odlišnosti..... v čemkoli je krása a ti, kteří ji dokáží vidět, cítit, milovat ji i přes překážky a ještě pořád ji vnímat jako krásu, jsou bohatí a krásní :-)
s krásou se strašně těžko loučí... a tak se s ní neloučím... když v domě dodělali dřevěné schodiště, neskutečně ráda jsem na něm sedávala, vonělo dřevem... krása vůně... víš, už nevoní, ale sedávám na něm stejně pořád, protože si tu krásu pamatuju... :-)

27.07.2017 22:35:52 | zelená vílareagovat

To jsi napsala o kráse celou krásnou esej... A zachytila jsi ji z mnoha stran - velmi přesvědčivě a krásně lidsky... Díky za to! :-)

31.07.2017 14:34:35 | Amonasrreagovat

...jo, krása je divná, ani dva se na ní neshodnou...;-)

27.07.2017 15:06:57 | bogenreagovat

A to je právě dobře. Jinak bychom už asi vymřeli... :-))

31.07.2017 14:29:53 | Amonasrreagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter