o mezích
o mezích
Vše, co si osvojíme,
si osvojí nás.
Frank Vic
Komentáře (25)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk24.07.2024 20:15:50 uživatel smazán
ano, láska zavazuje nejvíc
24.07.2024 20:58:25 Sonador
přitom by měla osvobozovat... ono je to zvláštní (a já někdy příliš komplikovaná) ale člověk často nalezne skutečnou svobodu právě ve chvíli, kdy "nemá" na vybranou...
24.07.2024 20:02:54 Ž.l.u.ť.á.k.
Jednou jsem si osvojil jednu,
jistý si, že jí též sednu...
bylo to kouzlo osvojení,
než si osvojila bokem ukojení:-)
Vtip, Kači, já jsem nenahraditelný,-)
24.07.2024 18:22:36 uživatel smazán
... a co když si někdo osvojí mě; platí to i obráceně...? ... dle mě hlubší, než by se na první pohled zdálo a dá se na ni dívat z mnoha úhlů... no, jsem nějak moc chytrej, takže radši poděkuji...
24.07.2024 21:49:10 Sonador
platí to úúúplně ze všech... stran;)) a - děkuju moc! za tu "hlubinu"*
24.07.2024 22:11:14 uživatel smazán
... ano, pokud na to mám, rád bloudím v hlubinách... já děkuji...
24.07.2024 17:21:49 Marten
..."kdo s čím zachází, s tím také schází"...;-)ne, jen tě škádlím...osvojujeme si to, k čemu sami inklinujeme...podle svý povahy...má to prostě nějaký meze...
24.07.2024 20:17:04 Sonador
no, někdy si něco musíme osvojit, i proto, že prostě není zbytí:) ta věta není vůbec negativní přeci, jde jen o to, že úplně vše, i to, co se nám líbí a máme rádi, i to, co prospívá... nám bere svobodu - jakmile něco pochopíme, to pochopení nás omezí;)
24.07.2024 20:48:36 Marten
...a já vždycky myslel, že pochopení nám obzory rozšíří...;-) nucené osvojení mám nerad...snažím se, aby si mě moc "neosvojilo", používám osvědčený dětský vzdor...;-D
24.07.2024 20:54:21 Sonador
a v tom je právě ten zakopanej pes - to, co nám obzory rozšiřuje, nás ve skutečnosti... omezuje:D dětskou vzdorovitost znám důvěrně, jen se mi poslední dobou čímdál častěji, někde toulá;)
chvíli vážněji - jsou věci, které se prostě naučit musíme, a jiné, které je dobré pochopit...
P.S. omezení není apriori špatné, často spíš naopak...
24.07.2024 21:09:57 Marten
...myslím, že lidé moc snadno podléhají tomu, co musí...snažím se, abych to nebral nepřirozeně vážně a přežil to mentálně netknutý..."zůstat nezkažený"...ode mě depkaře až moc pozitivní, co? ;-D
24.07.2024 21:46:48 Sonador
přesně sem jsem míříla s odpovědí Marianovi:) ...ani ne, já znám deprese dobře a důvěrně, a přesto (právě proto!) těžko najít většího optimistu, než jsem já;)
25.07.2024 12:49:09 Marten
...já si ´dycky říkám "už jsem toho tolik špatnýho přežil, že aspoň v tom musím být dobrej!"...;-) optimismus ani sebevědomí to ale asi není...špíš něco jako odolnost, psychický svaly "co špatnýho si neosvojíme, to nezkazí nás"...
