Nalezeno 60 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Vytrvalým milenkám. Tažným andělům, kteří neztrácejí víru v správnou navigaci.
S dírou smutku pod srdcem.
Nucené odlety Ikarose
Když mé myšlenky plynou - nad hladinou.
Volné verše. Čas je kolkolotoč.
Promočené boty dávno oschly a slivoním žloutnou listy vzpomínek. Ale svěží bystřinka se jistě z jara objeví... a zdroj bude mít v nás.
Až si zima užije svůj chladný čas. Vesna vůli s touhou... probudí v nás
Sedím za dveřmi ticha s tužkou u papíru. Kolem hlavy šelest vzletné múzy T. S. Eliota. Víří se vzduch, fén... slyším meluzínky. "Máš v tužce tuhu života. Piš a nepředstírej!" A tak...
Od kdysi té původní, tato báseň přepracováním zvláčněla. Pro lásku v lidských korytech, aby se nerozlévala do bezbřehé zaslepenosti.
Vždy nemám jasnou tvář a není mi do smíchu. Ale nikdy jsem si tím neodlehčil! A všude kalných industriálních barev. A stádní černá a šedá. Nálada je barvoslepá... tak chyťte toho zloděje!
Já nic, já muzikant. To mě "vyprovokovali námětem" zejména Mapato (šedesátá léta) a Marten. Ačkoliv takové téma zrovna mojí doménou není... tak jen výjimečně zaprudím Lit(e)rem-protestu z os. přetlaku. Fakt!
Potkat v podletích Fráňu Šrámka
Inspirace z mého oblíbeného a dlouhého echa. "Chtěl bych tě potkati v lukách."
To se tak jednou zadívám...
Ani ne poeta, nemůže být slepým. I slunce zapouští kořeny a láska voní, jak čerstvě rozkrojený chléb. I sopka v nás vychrlí trylek a láva promění se v charitu. Člověk pokrásní.