Návštěvnost
Básně autora šerý
Nalezeno 34 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Až si zima užije, svůj chladný čas. Vesna vůlí s touhou probudí... v nás
Když mé myšlenky plynou - nad hladinou.
Já nic, já muzikant. To mě "vyprovokovali námětem" zejména Mapato (šedesátá léta) a Marten. Ačkoliv takové téma zrovna mojí doménou není... tak jen výjimečně zaprudím Lit(e)rem-protestu z os. přetlaku. Fakt!
Od kdysi té původní, tato báseň přepracováním zvláčněla. Pro lásku v lidských korytech, aby se nerozlévala do bezbřehé zaslepenosti.
Rozverná? V podstatě se nic neděje! Když chlapec jednou doroste do kravaty, objeví báseň... novou hračku na hraní.
I lásky jsou smrtelné. Jen v ní sliby, sobectví a nenávist nikoliv. Díky, moudrá Milostenko. Že jsme zůstali vděčnými pozůstalými.
Sedím za dveřmi ticha s tužkou u papíru. Kolem hlavy šelest vzletné múzy T. S. Eliota. Víří se vzduch, fén... slyším meluzínky. "Máš v tužce tuhu života. Piš a nepředstírej!" A tak...
Vytrvalým milenkám. Tažným andělům, kteří neztrácejí víru v správnou navigaci.
Báseň bez nouzového východu (Verdi - Rigolleto)
Inspirace z návštěvy představení opery. Veršované os. výkladem děje a vyjádřené - jak jinak, alespoň mým pokusem o stylové archaické prvky. (Je pozoruhodné, jak se Verdi dílem na Rigolletova osudu "vyřádil.")
Havanské ženy jsou nádherné! Nejsou hezčí nežli ty u nás... jsou zkrátka jiné. Alícias voněly rty kardamomem a vlnkou mojita. S jiskrou zapadlou v klíně a talentem, bezprostředně naplnit okamžik radostí. Je sluncem, které za horizont vzpomínek nezapadá.
Promočené boty dávno oschly a slivoním žloutnou listy vzpomínek. Ale svěží bystřinka se jistě z jara objeví... a zdroj bude mít v nás.
Když ženu opouští svěžest, neměla by "házet půvab do žita!" Měla by se stát elegantní Dámou. Pečovat o sebe a kouzlit, okouzlit. Zmatené pohledy mladších žen a obdivné okolí. To už přece stojí za to!
Jen trochu z palety barvy K. Lhotáka.
Poeticky vydrolené z betonu sídliště.