Básně autora Jarunka
Nalezeno 108 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Je mi líto, že tak málo lidí potkáváme. Dnes bylo jasno, slunečno a my u rybníků byli opravdu sami. Kde jsou ty lidičky? Možná u pohádek , co dávají v televizi, nebo na návštěvách. Ale že nikdo netouží po tichu přírody?Nám tady bylo opět krásně....
Splní se někdy můj sen?...Možná, kdo ví.
Už jako malá jsem ráda sedávala v tichu zahrady a pozorovala noční oblohu. V současné době mám to štěstí, že ji mohu pozorovat v tichu noční přírody, kde je 100% tma. Je to úplně jiné, než v nočním městě a já tak mohu vnímat vše, co mi Vesmír ,,posílá."
Poprvé ve svém životě jsem měla možnost vidět a sledovat jelení namlouvání. Ta síla jeho hlasu je neuvěřitelná, až doslova ,,chodí" mráz po zádech. Když laň svolí k dalšímu ději, je to nádherný pohled číslo dvě.
Na pár dní jsem se vrátila do civilizace.Ale už se těším zase zpátky tam, kde to mám ráda.V těchto dnech musíme být všichni opatrní a já též musím oželet své večerní toulky lesem. Usídlila se poblíž vlčí smečka, ovečky zavřeli do košarů a nepasou se.
Kysuce si mě opět volají zpět....
Říká se, že naděje umírá poslední. Vnímám, že lidé se mění i když se to na první pohled nemusí zdát.Od května jsem prošla Kysuce, zatím jen okrajově a mám silný pocit, že se lidé vzdalují přírodě. Devastace lesů začíná nabírat obrátky.Velmi smutný pohled.
Moji milí přátelé tady na Literu. Jsem vždy ráda s Vámi a bude se mi hodně stýskat po Vás i Vašich veršovánkách. Ale každé ráno si na Vás vzpomenu, uprostřed hor a lesů na naší chaloupce. Nemám ráda smutná loučení a tak jedna veselejší. Mějte se krásně.
Nesmělý poslíček jara....