Večerní procházka

Řekl jsi mi ,, děvče , projdeme se ještě . "
Já si řekla , proč ne
vždyť může to být krásné - tajemné .

Jdeme spolu noční krajinou
jen hvězdy a měsíc nám ukazují cestu .
Já vnímám každou chvilku s tebou
zouvám si boty , i když nohy trošku zebou.

Podáš mi ruku a přivineš mě k sobě
tvůj pohled mě spaluje a srdce buší rychleji .
Jsme šťastní v té tiché noční krajině
hvězdy , měsíc a dvě Duše nevinné.

Ty chvíle v tichu přírody
mám ráda a nikdy bych neměnila.
S tebou se cítím šťastná
a mohu být chvíli - tvá malá lesní víla.