Návštěvnost
Básně autora Levandule
Nalezeno 604 záznamů. Zobrazuji 521-540.
...dřevěné, lakované a její pocit při odstraňování barevné slupky... má ráda přírodní přeliv... nebo je někomu přednější jeho lak pochvaly před týbly držícími hroty všedních dnů?
Každý introvert, který obuje boty extroverta, potřebuje v sobě uspokojovat obě polohy… chce být s lidmi… a chce být také chvíli sám…Anebo je to jen obyčejná ženská touha?
Většinou se jedná o vědmu středeční… ale nečekaně přichází i v jiné časy jiných dnů (nemám ráda neohlášené návštěvy)
Omlouvám se: není to báseň. Už asi z té práce blbnu... :-D
Na názor a kritiku reagujeme protiútokem, nejlépe silnějšího kalibru. Proč se DOOPRAVDY nezamyslíme, proč si nedáme čas na přijetí a zpracování? Proč to tolik bolí?
...který hřeje a nehřeje, jako mé peřeje dnů... Jsem šťastná a smutná smutkem nikoho a ničeho (že by mě bacil neslaný nemastný podzimní bacil?)
Existují prostory světa, kde člověk nejen sám sebou být může, ale kde není ani ostuda svlíknout se ze své kůže...
… prožila jsem krásný víkend… (někdy včera přichází do dnes, a někdy dnes navštíví včera)
Všem lhářům, které jsem kdy potkala: v téhle básni lžu já! Do svého srdce již žádného nepustím, na jeho klice visí cedulka: OBSAZENO ... protože miluji konečně toho pravého :-)
Opět jsem sáhla do minulosti...dnes je v mém vztahu lásky dosti :-)
Každý je ve větší či menší míře prožíváme, nebo alespoň jejich podobizny, příbuzniny a různé další mršky melancholiny... :-)
Klíče zrezivěly... Šílený virus napadl mé veršování... Klíče odrezeny opět fungují...
Šuplíkovka. Nevíte, proč tolik bolí, když musí člověk chránit sám sebe? Po nádherném víkendu přišla špatná noc, špatný den...a všechno hezké, je vlastně jen sen... (to přejde, jen jsem špatně spala :-D )
Šuplíkovka. Vždycky se najdou maličkosti nebo symbolika, které připomenou minulost... Může se stát, že ztratíme klíč od bytu, auta, kanceláře, ale nikdy je neztrácejme k sobě navzájem...pak se může stát, že je po znovunalezení trochu rezavý...
... zážitek včerejší i pětiletý, symbol věčný - pro mě :-)
… pro všechny, jež je milují…
... já ji tak vnímám, odpusťte...
pro Radku... byly jsme spolu na chatě a naprosto žensky a duchovně si u kafíčka povídaly, relaxovaly... Tahle báseň je o ní, pro ni :-)
Vím, že vůle je dar, který každý nedostane. Ráda bych jí měla nevyprazdnitelnou studnici a závislým lidem ji rozdávala plnými hrstmi. Smekám klobouk před těmi, kdo se dokázali z tohoto zkřiveného světa vymanout...