Výběr autora Dimms

Pod světlem, které se objeví jen na okamžik, se rodí plány, jimž sami nevěříme a přesto je chceme zkusit.

Zase vzhlížím k temné obloze,
přemýšlejíc, v jaké ty jsi poloze.
Myšlenky přeskakují sem a tam,
ticho dosazuje všemu těžký rám. <

Báseň o prostoru mezi slovy, kde se skrývá často víc, než je řečeno.

Poslední dobou se přistihuji,
jak toulám se myšlenkami.
Krajinou, kde sny existují
a kde bloudíme - my dva sami.

T

Reflexe hodnot, lásky a toho, co jsme ochotni přijmout — těsně před tím, než se vše promění.

Proč dobří lidé volí špatně,
prahnoucí po křivostech,
na které vzpomínají jen matně,
v písních o lidských slabostech.

Báseň vznikla krátce po návratu z Itálie, v období doznívajícího údivu. Zachycuje stav mezi nocí a dnem, kdy se zážitky ještě nestihly usadit a city začínají přerůstat.

Za dlouhé noci, za svitu luny,
ticho se chvěje jak povolené struny.
Na obloze příběh psaly dávné runy,
a mezi nimi brázdily vesmí

Báseň o okamžiku, kdy se místo otázek naučíme stát. A přijmeme, že některé věci přišly jen v divném čase.

Zas stojím opět sám,
na bitevním poli mysli.
Nevím, zda utíkat mám,
city moje ještě nevyhasly.

Do poslední chvíle