Nalezeno 16 záznamů. Zobrazuji 1-16.
„I já jsem byl takový jako ti, co přicházejí a berou, aniž by prosili a děkovali,“ pomyslel si poutník.
A vše, co mělo být, bylo řečeno. Tichem.
Tiché vzkazy se vynořují a zase mizí.
I lístky sedmikrásky jednou opadnou...
I sny nám ukazují směr a cestu, jen se musíme naučit jim naslouchat. (asi poprvé jsem psala povídku na zadané téma...)
Tato povídka mne napadla v sobotu v noci, kdy jsem nemohla spát. Teprve dnes jsem ji dopsala a zamyslela se nad tím, proč jí píši za muže. Neznám odpověď...Jen doufám, že vám řekne alespoň část z toho, co sdělila mně samotné.
"A tak mi teď nezbývá už nic jiného než čekat a modlit se. A ještě jednu věc bys měl vědět. Věřím Ti, tak ani nezkoušej jen tak zase odejít a zmizet. To Ti neprojde. Neprojde to ani jednomu z nás… "
"I belong to you..." (And you? You belong to me...?)
...Jde to a přece to nejde...
...slova křičí a derou se ven.
...welcome back, my dear Angel. (http://www.youtube.com/watch?v=1LOBek5beNk)
...
Potenciální první setkání? Možná...
"I never, never expected that I'd underestimated my love for you"... Věnováno...
Děkuji. Z celého srdce Ti děkuji… Jsi ta nejlepší Múza, kterou by si jakýkoliv Umělec mohl přát… Přece jen jsme se dočkaly, té Pohádkové Říše, kterou jsme si vysnily. Zvláštní. Uvědomit si, že tady byla vlastně celou dobu s námi :-)
Příběhy. Příběhy, tolik příběhů. Všude kolem nás. Tančí tady na špičkách, lesknou se, třpytí se a padají. Dotýkají se hvězd...