Návštěvnost
Díla autora horečka.
Nalezeno 26 záznamů. Zobrazuji 1-20.
vzduch voní jak jaro a já myslim na tebe, Zmatku. myslim na tebe a na FiXu a jejich chvějící se hlasy křičící, že noci jsou vlahý a takový, že srdce buší hladový. myslim na ně a na tebe a tak nějak mnou zase rezonuješ. celej.
fragmenty každodenní mytologie.
slova křehký jak střepy, bolavě hmotný. jednou mi někdo řekl, že prej mám na poezii hlavu, když na to tak koukám, dost o tom pochybuju.
trávim noci s Topolem a občas mám trojku s oběma, a celou mojí existencí pak rezonujou takhle naštvaný verše. snad je to rouhání. kdo ví.
ve víně je prej pravda, byla bych radši, kdyby v něm bylo něco jinýho. verše na počest samozvanýho krále světů v kruzích pod mýma očima.
někdy se to prostě tak stane. zmatený slova psaný v kouři, beze smyslu, bez poslání.
noc, po který ráno snad přijít nemělo, ale přeci jen přišlo.
prej jsem dítě lásky. ale asi to někde vázne a lásku neumím.
možná jsem múzou někoho jinýho, možná si jenom pletou poezii a vzplanutí.
slova jsou někdy až moc lehký, poletujou vzduchem a svou vlastní nepolapitelností. a když už jednou zůstanou přes noc, chtěj hodit bankovky k nohám.
zas a znova píšu svýmu Zmatkovi, protože do těch modromodrejch očí mu to nikdy neřeknu. tak jen tajně doufám, že si to jednou přečte.
víle a opile o víle. snad ty zkřehlý prsty nebe jednou dosáhnou až do tebe. snad.
múze, bludičce, horské květině, co motá hlavu.
čas od času se jako poezie cítím, nepochopitelná a přece pochopená, protože někdo ví, jak a co mi číst mezi řádky.
věčnej a vlastně úplně podvědomej, co se projevuje jenom nenaplňujícím míjením. možná je i tak to ticho láskyplný, ale to ukáže čas.
výplody nespavosti brzkýho rána.
některý věci si asi s sebou budeme nosit napořád a nic se s tím nenadělá. některý věci jsou nezapomenutelný, ač jsou dávno prominutý.
prej bych měla psát o jídle. snaha vzít do ruky pero, protože nemůžu zmáčknout spoušť.
protože tématizace labutí není nikdy dost, je i v týhle krutě bolavý škrábanici, za kterou stojí moc alkoholu a kouře, moc bolesti a prázdný bezmoci, protože mu nemůžu pomoct.