Nalezeno 29 záznamů. Zobrazuji 21-29.
Před devatenácti lety jsem byl štěstím bez sebe, že přichází doba svobody, logiky a spravedlnosti, asi jsem se nechal unést nadšením.
Některé věci je lepší si rozmyslet, než se hloupě upnout na svoji ublíženost.
Nechtěl bych to zažít
Rekviem za ztrátu soudnosti J. V.
Na jaře roku 2007 přijel státník, kterého nemám rád. Textař, malíř a hudebník, jehož dílo jsem měl rád od dětství, mu na uvítanou napsal píseň, která mě tak šokovala, že jsem tehdy musel napsat odpověď. Melodie je stejná jako u písně o Gagarinovi.
Jak mě kapr nechal na holičkách
Mini příhoda z loňských vánoc
Někdy člověk udělá v návalu vzteku něco, co ho potom mrzí, vyřkne slova, která se těžko berou zpět. Stává se, že kvůli malichernostem zavrhne někoho, na kom mu záleží. Na to je v životě moc málo času, odpuštění má svůj smysl. (Je to vlastně text k písni)
Začal jsem synovi psát pohádku a vznikla z toho dosud nevydaná knížka Pohádky ze Zubří země. Toto je jedna z nich.
O moci, poklonkování a realitě
Jsme před zákonem všichni rovni... asi jak papír s vodou v ohni.
Písničkový text. Melodii jsem si vypůjčil od Karla Kryla z jeho Paní písně Martině v sedmi pádech. Nahrál jsem svůj text s kytarou na CD, věnoval ho své ženě a jinak to nikdo neslyšel.