Výběr autora Adam_Musil

Jedná se o kratičkou ódickou báseň věnovanou dokonalosti.

  Na políčku vprostřed kraje nevinná si réva zraje; kdepak réva – rostlina – co božstvím duši prolíná.   Blažeností, obrazy, popěvkem a rozkoší

Jedná se o spádnou a tragicky končící alegorickou lyricko-epickou báseň.

  Zrádná tahle nevěstka – všech ctnostných mužů zhouba, kdekdo jí neodolá, mu všechnu cudnost zouvá.   Pokradmu se přikrádá, v ouško mlčky šept

Jedná se o kratičkou ódu věnovanou oblíbeným myslitelům jejího autora.

  Parmenide, slyš své rčení – bytí jest – nebytí není! Slůvka tvá tak pěkně tkaná v skromnou báseň zavázaná.   Drahý Johne Tolkiene, tvůrce Eä

V této alegorické básni rybky symbolizují způsoby jednoty, které nutně podléhají zániku; jako většina autorových balad ale podává smířlivé vyznění a ukazuje, že ve smrti jakožto jakémkoliv jiném zániku spočívá nutný a zřejmý řád.

  Vodním svítkem proplouvaly čtyři rybky; sbohem daly jemu – ony zahynuly; jejich dny žel pominuly.   Jedné bezebranné tílko leží nehybné si na

Dílčími motivy a tématem se tato baladicky zpracovaná pověst z okolí Děčínska, konkrétně z oblasti Těchlovic a Vrabince, a Ústecka (Střekovska) jeví jako naprosto "máchovsky" romantická; epickou formou a tragičností má však daleko blíž k tvorbě Erbenově.

  Žil byl rytíř Damián a půvabné tři dcery zplodil; pečoval o ně, dbal tuze, by jim nikdo neuškodil.   Domovinou jejich milou skalní hrádek Vra