Výběr autora Tvbm

Dnes jsem dostala chuť napsat verš,
copak asi leží mi na srdci?
Než myšlenka vystoupá po schodech celou věž,
já předám trápení um

Střípky dějů se skládaly v tomto roce,
mrazivě zaťukala na rameno smrt,
v nepohyblivém a trhaném krotce
tahem ruky sypala popel j

Čilý muž se čílí,
co dělá ona celou chvíli,
dítě vedle kvílí
a žena uklízí s pílí
ve váze je krásné kvítí,
dítě pav

Hudba zní jménem láska,
noty zapsaly krásný zvuk,
když v taktu seskupily se v pluk.
Pak nastala věčná pomlka,
než zazněla

věnováno babičce

Hodiny běží a utíká můj čas,
na skráních se mi čerstvě zbarvil do šeda vlas.
Na tváři mám od smíchu vrásky,
naskočí vždy, když zn

V dáli odplouvá na nebi bouřkový mrak
teď však svítí sluníčko,
kvetoucí jabloně kochají můj zrak
a kvítky jsou rozevřené jako psa

U rybníka v rákosí
dvě kachny spolu klábosí.
Houpají se na vlnkách,
břeh představuje jejich práh.
A pak jedna natahuje krk

Na jablůňce raší pupen
na nejvrchnější větévce,
až nastane teplý duben
proběhnu se v sukénce

Letos zase další pok

Když zavřu oční víčka,
odlétnu do svého snu
za hlasem volajícího sýčka
na zem po chvíli dosednu.

Přesýpám z dlaní

Paprsek světla prosvítá temný kout,
chystá se rudé tlukoucí srdce
zažehnout
síla vystřelí jako z praků,
a pr

Z nových zážitků je utkaná příze,
štěstí už není jen ve tvém objetí,
i když to překoná všechny krize,
jež mě stíhají vzápětí.

Na kraji menšího městečka
v oblasti mokřadů
třpytivě září hvězdička
plná hrdých důvodů.

Nad velkým městem její les

Dnes padaly kapičky deště,
přes vršek lesa se valila mlha,
šla jsem zrovna po bahnité cestě,
oděná do kabátu, jenž tkala kdysi du

Jsem na cestě.
Ujeto mám už pár mil.
Je období mlh a deště,
jenž by prach smyl.

Podzim si hraje s barvou listů,

Chci upozornit na zranitelnost účastníků silničního provozu.

Přidávám plyn.
Jedu jak ďábel.
"Hlavně nezahyň!",
křičí na mně Karel.
Nevzal jsem si na hlavu
mojí rudou helmu.

Hodila kostkou po stole.
Po tváři jí stékají slzy.
Sedí zde ve staré stodole
a venku se setmí brzy.
Pohne černou figurkou.

Vše začíná nejprve jako nápad,
a pak jedinec kráčí z bodu Á do bodu Bé.
Směřuje jako slunce na západ
a zažívá při tom pocity libé