Výběr autora Vážka

Moji půlku postele poznáš snadno, je to ta s polštářem ušpiněným černou žlučí, co mi občas odkapává z řas a tvoří skvrny. Vidíš v nich  šakalí hl

O tom, že i když se na světě tisíckrát objeví téměř stejní lidé a zopakují se stejné příběhy, nikdy nebudou stejné, protože vůni nezmatou.

Je duše ozdobena sotva slyšitelným klidem, Až po zdech stečou zbytky našich jmen, Že bylo krásně, Ale vydávat se za nás budou jiní lidé, Jak za he

A bylo jaro. Viděla jsem kosy se pářit a lidi žehnat si pod snůškou snů. S lehkostí májového deště slíbili, co dopadem zboří poslední něžný kvíte