Výběr autora J. A. Marson

Přijde má smrt na pozvání
přijata vřele u dveří
jak po dlouhé zimě tání
když už se v jaro nevěří?

Nebo se probudím

Neztrácím naději
když temné mraky
těžké, jakoby nekonečné
zahalí slunce
zdánlivou nehybností.

I ztracen ve

Tichounce, zdráhavým krokem
jakoby po lístcích růží
které se ani nezachvějí
mezi kapkami rosy
zpočátku lehčí než motýlí kř

Nežil jsem nadarmo
v únavných všedních dnech
ve chvílích, kdy je blízko nebe
v poledním žáru, ve zlých snech
v chladivém r

Tma zahalí zem
jen vzduchem pod lucernou
bělostnost tančí.

Myslím na něhu
vzpomínky poztrácené
v studivýc

Starou vzpomínkou
pod padajícím listím
zas jdeme spolu.

V zlato a červeň
jako skrýš pro mé srdce
zem podzi

Všechno kolem mne je poprvé
a všechno naposledy
tvůj úsměv
vzpomínka na lásku a něhu
hrůza nočních probuzení
každá

Když zemřel můj táta, země se nezachvěla,
hudba, kterou miloval, stejně jak dřív zněla,
večer jak ráno stejný vítr stále stejně vál,