Výběr autora Pacik

  Krajinou jdu oblaka plynou mi nad hlavou náhle... Jako by někdo šeptal... Sluchu nám dopřej člověče... Nespěchej tvůj čas neuteče... As

  rozpusť si vlasy   do sametové krásy   rozhoď je na polštář   jiskřičky v očích   rošťáckých jak zář   slunečního paprsku   nastav tv

TROCHA JARNÍHO OPTIMISMU

          Do dlaní chytám  prvního motýla
kšiltovka stočena jen tak do týla
tu proti sluníčku nosím
teď slyším písničku, tu kosí

Polož mi ruku do dlaně a dívej se mi do očí v očích vepsáno hodně je vše,na co už slova nestačí...   Polož mi ruku do dlaně a vyslov ta tři sl

Když přijde zimní deprese

Za zimního rozbřesku
kde tváře zebou až pálí
slunce vychází na stezku
kde světu se ztrácí v dáli...

Za ledového ro