Výběr autora janillka

Kdyby nebe mělo den otevřených dveří...   Stála bych celou noc ve frontě. A s radostí.   Kdyby nebe mělo den otevřených dveří...   Třás

Probouzím se vzrušením. Probouzím se vlastním vzdychem. Probouzím se ze sna. Probouzím se,  cítím Tebe. Cítím Tebe uvnitř sebe.   Probuzená

Tisíce let vzdálení a jiní, protknul nás svět osudu. A jsme si jiní, než by jsme v tomto okamžiku ještě žádali. A naše těla rozhodly za nás

Cítila jsem,
že už tu nejsi,
když za dveřmi
vyzváněl Tvůj telefon.
Tak hlasitě
tak naléhavě.
Srdce mi bilo na popl

Lidé za oknem , běží za svými dny.
Nevidí mrtvé oči,
prosím, potichu...


Smrt je tichá.
Nekřič!!!!
Potic

28.2. 2024 Jak vypadáš. Jako bys tam nebyl. Ale jsi krásný. Jsem ráda ,že jsem tě našla, tak brzy.
Oči se dívají nahoru a jsou modré. Pr