Výběr autora Bojador

Někdy okamžik bolí a občas i den, jako ten dnešní.

Červenec dvaadvacatého šel spáti
a já trpě v signatuře bytí,
v tesku, bolesti a marnosti,
ztráce se v ideálu sebe sama,

Psáno, jak dotyčné známo jest, v době zcela patrné..

Opustil mě v času dění,
nevalný můj rozum,
spěšně, nelítostně, náhle
odešel si v klidu
v citu bolné sympozium.
<