Balada o dobrém zbojníkovi

 

 

Balada o dobrém zbojníkovi

 

 

Dnešní noci Janík nemá pěkný spaní,

 tam na zemi leží v poutech přikovaný.

Ach, ty dobrý bože, komu mám dát vinu,

že za svoji postel mám studenou hlínu,

jen tu studenou hlínu . . .

 

 

Přiletěl mu slavík, druh ten jeho věrný,

nejsou, můj bratříčku, nejsou lidi stejný.

 Některý jsou jako ty, v srdci lásku nosí,

a ty jiný boha jen o penízky prosí,

boha o penízky prosí . . .

 

 

Dnešní noci Janík nemá pěkný spaní,

to nebude, děvče, už žádný milování.

Ach, ty dobrý bože, komu mám dát vinu,

že já zítra bídně pod sekerou zhynu,

tam pod sekerou zhynu . . .

 

 

Přiletěl mu slavík a písničku mu zpívá,

neboj, můj bratříčku, bůh na lidi se dívá.

Některý jsou jako ty, v srdci lásku nosí,

a ty jiný za zradu o odpuštění prosí,

o to odpuštění prosí . . .

 

 

Dnešní noci Janík nemá pěkný spaní,

co ho čeká ráno, to raděj nemít zdání.

Ach, ty dobrý bože, vím, komu dát tu vinu,

že já s mojí milou navždycky se minu,

už navždycky se minu . . .

 

 

Přiletěl mu slavík, druh ten jeho věrný,

nejsou, můj bratříčku, nejsou lidi stejný.

Některý jsou jako ty, v nebi budou zpívat,

a ty jiný v pekle zas do ohně se dívat,

do toho ohně dívat . . .

 

 

A ráno na smrt nešel už Janík zoufalý,

 nebýt krásných očí, co pro něj plakaly.

Ach, neplačte, vy milé, srdce mně se svírá,

to umře jen mé tělo, má duše neumírá,

 

dobrá duše neumírá . . .