Vidím Tebe když se podívám do zrcadla

Ležela tam vzpomínka
na Tebe má milá
v dálce sem viděla Tvůj obličej
co sem si zapamatovala
a teď mi tečou slzy
tolik si mi dala porozumění
když mě pohlcovaly hrůzy

A sama teď pomocí odmítáš prý si tu pro mě
a já se ptám zda-li v duši umíráš
a zda- li se mýlím ale já bolest Tvou cítím
i když si v jiném městě a desítky km daleko
jak pomoci Ti smím
hlavu nechceš mi snést z oblak
a jsi jenom tak....

Pobledlý osude
jakpak se milá máš

........

Tolik jsem si prožila hrůz
a Ty jsi mě vedla za ruku
v temnotách
abych neupadla

Leží tam vzpomínka
a když
podívám se do zrcadla
vidím ve mě i Tvoji duši
ve mě jseš ukotvena
v duši mou si se vpila
a už zestárla sem
a možná sem i jiná