Stáří

Kdysi sme si malovali ráj

to v nadějích dětských

pak přišel bol a zmar co byl i mým chlebem dětským 

a všeho konec i začátkům co rutina halí

všechno omšelý a starý

všechno stejný

a stará sem a všechno se děje stejně

a já rutinu mám

a to denně 

Kde je můj neklid a chtít bojovat

kde je můj

čas

 asi zhas

asi je v nás všech

co mě rádi mají

asi sem konec

a konec si přeji

já nebyla nikdy šťastná 

jen chvílemi pozdníma

a TEĎ křížek nad něma

Všude

bolest

zášť

a zmar a taky 

ti co chtějí dál

Všude mladých naděje a konce

zestárla sem

a je mi trpce

Dnes jdeme za manžela babičkou

v domově důchodců

čerstvě 

čekani na smrt je bolavé.

Jak se snažila byt stále mladá

i ve svých 90 letech

a život je zrada.

Tak si tu šíleně zoufale brečím.

Jednou mi má sestra řekla

na mé konstatování že sem stará

Ty máš malé dítě

Ty nemůžeš být stará

tak

děkuji Ti sestřičko za naději 

Co zemřít mladá a v síle dokud to ještě jde

ach rouham se 

když prababičky mě přežijí

ale čekat až umřu

to se mi nechce.

Neboj já zabývám se jen myšlenkami

konce žít

Žít se mi ještě

chce

tak šťastné a veselé 

Vánoce