Před smrtí...Pro Marii

Maruško píšu Ti vzkaz
bylo mi
jako
bych umírala
opravdu divný
hnusný pocit
z únavy
vyčerpání
viru nějakého
kašlu až dýchat nemohu
plíce bolí
únava jako v době smrti asi
jak vypadá vlastně smrt
vědět nechci
I když tuším
.. asi ....


Tak jsem na nás dvě vzpomínala
kamarádko do more slz
největší

Naše setkání
vždy bylo povznesení
z utrpení

Vždy si tu byla kamarádko
a já Ti srdce kamínkové modré
věnovala

Kamínek modrý
Ten co má má rodina
manžel, syn,já,a kamarádka S.
jediná Ty si ho nosila
jsi tak úžasná Maruš

Jsi víc než si myslíš
si můj styl a já kdybych umírala
vzpomínat budu na Tebe
šťastná Tebou
a myšlenky Ti patřit budou
před smrtí
což
zatím konat
nebude
....snad....

Myšlenky na naše
života dobrodružství před koncem
před smrtí
Tak je něco víc????

Ponesu si myšlenky
před smrtí
co by patřily Tobě
synovi jak to zvládne a manželovi že všechno vydržel a byl se mnou vždy v dobrým i zlým

A žášť asi v tu chvilku ke kamarádce jedné
že neměla chuť se časteji vidět
že ona tu měla být
a nebyla protože ji znám už přes 20 let

Ale...
tak byli jste tu vy 3
a s vámi v myšlenkách bych umřela.

Vážně to myslím
zcela.