Už neexistuji

Slzy déšť bere 

splynuly v čase v naději v Tebe

má rodino

Zemdlení

co mi radost i přináší že zbytečně tu nežiji

že jsem oporou

Vlastně jsem neskutečně bohatá

i když peněz

máme poskrovnu 

Průhledná srnka

na vánočním stromku

figurka

co si přát

neživá krása 

kterou

chtějí často lidé milovat

jako krásu zevnějška

a světa klam

Sny

nevezme mi svět 

a dál plánovat si 

jiskry ať nehasnou

špatnými daty

v mém deníku

co už si raději

nepíšu

romámy mý ....

komíny deníků

co nevím kde najit

ale někde jsou

Vlastně už ani neexistuji

dala sem srdce mé rodině ..

Už nejsem ...

Je jen

manžel a syn

které nejvíc miluji

Chci najít sebe

jenže to nejde

už sem pryč

měla sem dost času mít sebe

teď stě mnou vy

nejvíc vás miluji

Já neexistuji..

Tenkrát sem žila písní vezmu tě hříbátko vezmu tě do

polí

první láska byla jak se říká nešťastná

byla sem mladá  hloupá , naivní a hlavně blbá....

Sem stará

ne tolik ale sem

a chybí mi vlastně

Ne, už nechci nic

jen chci být zdravá a plná lásky pro rodinu

ale když ....sebe sem ztratila už dávno

s tolika touhami po volnosti....