do čistého rána

do čistého rána
růže rozvitá
ranní rosou voní
ta náruč
prosta trní

pevná jako skála
pod křížem syna stála
kdo dotkne se jí
sladce krvácí

pro rány mlčení
pro víru pokornou

kdo z nás kdy dohlédne
kdo z nás kdy pochopí
kdo poklekne

růže lásky rozvitá
do každého rána voníš
ruce vzpínáš
ke svým dětem skloněná

kdo z nás to ví
kdo z nás to uzná
já hříšným jsem
gratia pléna

nikde svou vinu
nevykřičím
v tvou náruč
pokorně ji vkládám

do čistého rána
růže rozvitá
ranní rosou voní
tvá náruč
prosta trní