včerejší dotek
včerejší dotek
Anotace: ----------
ta lesní podzimní cesta
kterou jsem včera šel
byla zpočátku rychlá a svěží
přehledná pevná a rovná
široká hrdá a nezávislá
zalitá sluncem
jak průsvitná blůzka mé dávné dívky
jenže najednou tak ničím neohraničenou
a nekonečně dlouhou cestu
zakryla obloha a rozostřeně
odkryla horizont v pozadí
cesta se začala stávat
malou kluzkou a nebezpečnou pěšinkou
na kterou se vešel jen jeden člověk
no a pak se pěšinka tenčila
až zmizela docela
v prostoru rozloženého světla
symbolikou zasažen začal jsem se modlit
za všechno možný i nemožný
a asi po hodině samomluvy
jsem uviděl tři kamenné schody
zapadené v listí
takové malé znamení pro loudila
přiznávám že tou cestou jsem šel už mockrát
ale včera to bylo jiný
Poslední tipující: piťura, Jort, jitka.svobodova, Fany, Kapka, Amonasr, Ruda Štola, Frr, Šípková Růženka, Květka Š., ...
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk10.10.2017 10:03:56 Fany
:-) každý den je to jiný, jen my to občas nevidíme, bodejť když máme často oči zavřený :-(, pěkná procháSka To je, Akyši :-)!
09.10.2017 22:40:03 Kapka
Tak se mi to líbí, že jsem četla třikrát. Ta ceSTa, pěšina, zvláštně mě dojímá, podzimu kouzlo...
10.10.2017 07:37:48 Akyš
děkuju moc kapičko:-) podzimní tajemství
schované pod listy posílám:-) :-)
krásnej den
09.10.2017 13:23:24 Akyš
víš že výš už to asi nejde a že poznání co je skrytý za zraky
se i tobě občas ukáže:-) děkuju že tu cestu znáš dokonce i z koňskýho hřbetu
09.10.2017 10:38:44 Dreamy
Chodíme podobnou cestou, až po tři kameny, troufám si říct, že stejnou, kde je místo opravdu pro jednoho,když jsem tam jezdila na koni, raději jsem se nedívala pod sebe a vše nechala na něm. Vyjdu na louku a jsem pohlcena zcela, posadím se pod lesem na lavičku a "jen" dýchám...:-)