Příliš světel

Příliš světel pro tržiště
a příliš chladu v jeskyni
těch časů za okraji tmy
deziluzí vrakoviště
A spouští se tam po jíní
jak přicházejí pro rytmy
jen pastýři nových koled
S vírou legenda se tříští...

Já však spatřím v noci příští
cestou, jíž se vchází do let
v prostoru za lásky vrátky
bezhvězdí na cizím nebi
a v zrcadle jinovatky
kováře, co kuje hřeby

A je to prosté jako víra
a jako spánek na seně
zvěst pravdy věkem neumírá
ve skleněném Betlémě
*