Anotace: věnováno Panně Marii*
čas se prolamuje
do prázdnoty mlčení
modře slepnou
mžitky sněhových vloček
na křídlech cherubínů
vesmírem pluje vyhořelá svíce
Mé Krásné Paní
umrzly slzy přímluv
na lících...
11.02.2021 20:58:58 Akrij8
Myslím, že každá slza roztaje a často i vřelým slovem, milý Jiří. Krásné verše.
10.02.2021 05:36:21 Marcella
... tak to jsem s těmi prosbami pěkně v pr ...
... ještě že vím, co se stalo ...
08.02.2021 21:59:41 Vivien
No ale dlouho ji tak nenecháme, tyhle z ledu ji musí tížit, chce to teplé dlaně, se přimlouvám :-)
08.02.2021 09:21:36 uživatel smazán
ty jsi na ty vločky až příliš hodnej, před chvílí mi pluh nahrnul celou hromadu vloček na schody..... už aby ten sníh šel do ...
08.02.2021 12:09:28 Frr
ACH HOSPODÁŘI MŮJ MILEJ...CHÁPU, ŽE NEMŮŽEŠ V TAKOVOU CHVÍLI ZAŽÍVAT ZROVNA LYRICKÉ POCITY:-(
08.02.2021 07:09:45 jenommarie
I skrz promrzlé slzy, kdo chce, ten je cítí..a ty určitě ano Frráčku milý *ST* přeji TI den v nejlepším světle a posílám obejmutí :)**