Myšlenky housenky
Myšlenky housenky
Dík za ty střípky naděje, Bože
ve chvílích, kdy si říkám „cože“
ve chvílích, kdy se moje sebevědomí
zas ocitá hluboce v bezvědomí
Připomínáš, že dokud nezazvoní zvonec
nemusí být všem dnům konec
A i když se zrovna cítím jako kus ho… usenky
kterou co nevidět někdo zašlápne
tak třeba ty temné myšlenky
jsou poněkud příliš kvapné
Třeba se na cestě za svým cílem
setkám s kdejakým omylem
a možná budu pro někoho úplným debilem,
ale to neznamená, že se z té housenky
jednou nestanu motýlem
Vždyť jsem přece Božím dílem...
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
kdy si říkám "cože?" bych dal otazník
"hluboko" vhodnější než "hluboce", nemluv o věcech jako hezky, ale jak jsou
Závěr je podařený. Básnička je živá a důvěryhodná ve své upřímné úzkosti z života a možnosti selhání - dokonce situaci překonává, řeší: nachází naději a oporu v Bohu a nevychází to vůbec uměle. Ostatně vždyť Bůh také slibuje bezdětnému Abrahámu (housenkám) nespočetné potomstvo (stát se motýlem). Dobrá otevřená básnička s bezděčně vtipně zrýmovaným názvem.
26.01.2024 07:52:20 | Ezop
