KDYBYS BYLA ŽENOU/ Duchu Svatému...
KDYBYS BYLA ŽENOU/ Duchu Svatému...
...nepřijdeš v bouři, jen s vůní chleba.
S vlasy plynoucími jako kouř kadidla
a místo na trůn
usedneš k prahu nemocnic,
bosa jdeš okapem chrámu...
Neneseš kříž,
jen malou jizvu ve tvaru světla.
Krásná jsi jinak, než chce sám svět.
Nekážeš.
Tvůj šepot je v prasklinách zdí,
V dechu spící dívky,
v tichu, když nejde říct Promiň.
Kdybych plakal,
podáš mi svoje slzy
a kdybych padl,
lehneš si ke mně
dokud se ticho
neprosvětlí.
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
V úžasu... nad tichem...
08.05.2025 17:31:48 | ukrytá v máku
Markét, moc děkuju!
Chybělas nám v Kratochvíli... moc. Tuhle jsem tam četl poprvé. Obejmutí Tvým směrem! :)
09.05.2025 13:11:03 | vrbák
Krásná báseň, nevšední... a věnování je případné, na duchy svaté nevěřím, ale jako bych četla právě o Jitoushce :-) jsem přesvědčena, že každičké slovo v Tvé básni je u ní pravda pravdoucí...
04.05.2025 20:04:30 | Helen Mum
ST a přiznám
že i když ji Jitoushce moc pro radost přeju
já si z ní taky vzala
je to silná báseň, plné dílo*
01.05.2025 22:42:59 | cappuccinogirl
