Díry po hřebech
Díry po hřebech
Anotace: Svou báseň s prvky křesťanské symboliky prolnuté s mytologickými motivy jsem se snažil napsat jinak, než je běžné, protože jsem věděl, že je to příliš omýlané téma. Jde mi v ní o zachycení pocitu viny, opuštění a duchovní prázdnoty skrze neotřelé obrazy.
Sbírka: Portréty transcendence:
Hvězdy zavřely oči,
když jsem jim nabídl dubnový déšť.
∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿
Z pavučin sbírají střepy mrtvého rána,
krájí jimi včerejší světlo na plátky.
☩
Tisíc let čekají na vykoupení,
tak dlouho jim nosím vodu v prázdných dlaních.
∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿
Mé stopy mizí v nebeské hlíně,
v zahradě pokušení hledám cestu k zemi.
V ranní rose topím své mrtvé bohy,
jejich slzy vypalují cejch do ztracených duší.
†
Na kříži visí láska přibitá hřeby,
které jsme zatloukli mlčením.
Z polibků, co jsme si nechali,
zůstaly Jeho ruce roztažené v marném objetí.
§
Pod trnovou korunou se svíjí starý had,
pije beránčí krev stékající po spáncích.
Jeho syčení — uštknutá modlitba,
pravda, kterou jsme zapřeli.
Kde mohl kvést polibek, roste bodlák.
Chrámová opona se trhá — utkána z hadích šupin.
✠
Z nedopalků roste hora stínů,
všechny cesty vedou k těm, které jsme opustili.
∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿∿
Z knihy mrtvých čtu zapomenutá jména,
tváře těch, jež jsme nechali zadusit.
Kašlu krev slov vzatých z jejich úst.
A hvězdy? — Jen díry po hřebech v nebi.
✦
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Neskutočne silné! Temné, poetické, plné obrazov, ktoré mi doslova vypaľujú cejch do mysle.
04.08.2025 10:30:47 | IronDodo
Děkuji Ti za přečtení mé básně, drahý kamaráde, i za Tvá slova. Mnoho pozdravů Ti zasílám...
10.08.2025 01:04:55 | malé srdce - Z.V.
...víš, co je zvláštní, srdíčko? že ač jsi chtěl touhle básní vyjádřit cokoliv, je to vlastně jedno - já z ní cítila jediný - že když se člověk topí ve smutku, je tenhle text přesně to, co mu dělá dobře - já teď s tím smutkem usínám i vstávám - a tvé řádky, nevím, něco mi ze sebe daly, dokonce tolik, že už teď vím, že si je ještě najdu, vím, že se k nim vrátím**
03.08.2025 16:04:34 | cappuccinogirl
Je to někdy tak zvláštní, cappuccinko, píšu do tmy, hážu slova, jako kameny do studny, někdy to zabublá, jindy zas cákne, a jindy zase - se ozve ozvěna - ta Tvoje.
Moc dobře to znám, jaké to je usínat a vstávat se smutkem v srdci. Jsem vděčný, že Jsi v těch slovech našla něco, co Jsi potřebovala pro svou konkrétní chvíli.
Drž se a věř, že v tom nejsi sama.
03.08.2025 17:58:38 | malé srdce - Z.V.
Moc se mi líbí některé obraty. Hřeby, které jsme zatloukli mlčením. Díky.
02.08.2025 22:12:37 | Anastacia B.
