Anotace: Používám jazykové tvary odchylující se od spisovné češtiny jako součást básnického vyjádření. Poezie má právo na vlastní jazyk. Slouží k vytvoření dalších významových vrstev a zachování melodie či rytmu.
Ještě ji vídám —
kapličku na kopci,
kde kněz schraňoval
svatá Boží muka.
Stará je, rozbitá,
popraskané schody,
cestička klikatí,
až k ústům dveří.
Ozvěny modliteb —
jak tažní ptáci vzlétaly,
aby prosily, ptaly se
a marně čekaly.
Prázdné jsou lavice,
žaltáře zavřené,
svíce už nehoří,
zvony své hlasy
němě spolykaly.
Stigmata zarudla,
jak rozpláclé skvrny
o oltář rozbitý.
Hřeby jsou rezavé
rzí tolik let zarezlé,
do země vpily se
jak zhnědlé slzy.
…

Smutný obraz, místa, které kdysi bývalo živé a dnes dýchá vzpomínkami*
16.09.2025 08:43:21 | cappuccinogirl