Útes v příboji

Za větru moře pění
a vlna za vlnou vráží
na útes, jež se žení
s příbojem na pláži

Když padl večer nad Varnou
ve skalách na pobřeží utichl křik
však sny na Balkáně nestárnou,
ač vše zdá se tady, jako mžik

Slza, jež kane z okapu řas
do šálku silné turecké kávy
v kavárně u přístavu míjí čas
a za výlohou kráčí lidí davy

V přístavu omamně voní
záhon růží a rybí pach
až se slunce večer skloní
zaplaví obzor jemný nach