Starý modřín vedle vlakového nádraží
do černého sněhu suché jehličí sype
Třeskla rána, jak vagóny naráží
o sebe, až to v brzdách skřípe
V pustém remízku na konci cesty,
kde slepá kolej vlaky nevidí
Tak prošel jsem všemi městy
daleko, daleko, co nejdál od lidí
Moje kroky směřují po střepech z ledu
rovnou k hospodě, kde hraju karty
chodidla od krve a slova plná jedu
když láhev alkoholu tisknu na rty
i tam někdy musíme být,
abychom zažili zkušenost
i tam se asi zcela rozložit
abychom poskládali nový lepší most :)
06.02.2026 08:09:45 | šuměnka