Leť!
Když padá na tě svět,
když života tvůj květ
skomírá a chřadne,
na poušti jak vadne,
tak seber všechny síly
a s lehkostí víly,
nad všechno se vznes.
Leť přes hory, les.
Tam kde slunce svítí
a kde roste kvítí.
Kde je klid tak veliký,
že cinkají i špendlíky.
Tam od světa si pauzu dej
a jen s ptáky se mu směj.
Měj se ale napozoru,
až navrátíš se zpátky domů,
nikomu nic nesmíš říct,
sic nevrátíš se tam už víc.
Léta plynou
a řeky linou
se přes tu krajinu utichlou.
Nikdy víc však nespatřili,
tvář tvou ptáci milí!
krasne, pises nadherne :) st
15.11.2009 15:07:00 | Alien.v.v.s.
To mi ještě bylo 14 :,) Děkuju!
05.01.2008 16:53:00 | E.
velmi povedené na 15 let
05.01.2008 04:09:00 | Bellerofontes
...Já si lítám pořád...Jen ty pády trochu bolí...:-S
15.12.2007 08:51:00 | Veru