instantni paměť

co za den posbírám
vstřebám
nasaju
ty pestré taje všehodění
vjemy a tváře
barev pár
i pojmy k zapomnění

několik zvuků
nových slov
postupně vrším
splétám a uzlím
bez zásad
v samotě hluku rychlých kroků
nevinně

k večeru nádoba
až po okraj snad zcela plna
pak promítám
za vlnou vlna
toho co bylo ..co se přihodilo
v jednu moudrou hroudu slilo
zůstává

zalévám obsah horkou vodou
osud mi nepřál připouštím
v instantní paměti
pozvolna a smutně
ne však nutně
rozpouštím

pak zapomenu co se stalo
a z rána opět čistý list
a mohu s klidem
levou nohou
svůj den číst